Z oázy v poušť: Dávní pastevci zdrželi šíření saharského písku o 500 let

Lidé obvykle považují sami sebe za bezohlednou sílu, která kořistí v přírodě a způsobuje její devastaci. Geografové a archeologové britských univerzit s tím ale nesouhlasí. Historie podle nich zná příklady, kdy lidské aktivity mají na přírodní prostředí příznivý a stabilizující vliv. Podle britských badatelů je takovým prostředím překvapivě i Sahara.

Oblast dnešní Sahary byla ještě asi před 8 tisíci let svěží zelenou krajinou, kde žili lovci-sběrači a rybáři. Klima planety se ale neustále mění a na Sahaře postupně ubývalo srážek. Asi před 5 500 lety se ekosystémy severní Afriky zhroutily a Sahara se proměnila v poušť, jak ji známe dnes.

TIP: Přispěli dávní pastevci ke vzniku dnešní vyprahlé Sahary?

Přibližně 1000 let před zhroucením saharské přírody do této krajiny dorazili pastevci. Britští vědci ale v rozporu s dosavadními názory tvrdí, že tehdejší nomádi nezpůsobili kolaps ekosystémů, ale naopak bránili krajinu před šířením pouště. Místa, kde žili tito pastevci, totiž vydržela odolávat písku mnohem déle. Jejich hospodářské postupy zřejmě krajině prospívaly. Vědci odhadují, že tehdejší lidé zadrželi postup pouští zhruba o 500 let.