Vystavení olovu v dětství vedlo ke snížení IQ u více než poloviny Američanů

Během uplynulého půlstoletí vědci zjistili, že dlouhodobé vystavení působení olova může vést k závažnému narušení vývoje dítěte. S rostoucím poznáním škodlivosti olova se také dramaticky změnila míra toho, co považujeme za přípustné. Zatímco dnes považujeme za bezpečnou hodnotu 5 mikrogramů olova na decilitr krve, dříve byla tato hodnota mnohem vyšší. Podle některých vědců je dokonce nebezpečná hodnota cokoliv nad jeden mikrogram na decilitr krve.

Doba olovnatá

Na dopady působení olova v populaci Spojených států se zaměřila nová studie týmu odborníků, který vedl Michael McFarland z amerického Princetonu. Dobrou zprávou je, že výsledky jejich studie ukazují podstatné zlepšení v posledních pár letech. Odborníci odhadují, že v roce 2015 byl limit více než 5 mikrogramů olova na decilitr krve překročen zhruba u 3 procent amerických dětí. Tím ale výčet dobrých zpráv končí.

Mezi léty 1951 až 1980 byla situace kolem olova v USA dramaticky odlišná. Více než 90 procent Američanů mělo podle vědců v tomto období v krvi více olova, než kolik dnes považujeme za bezpečné. To odpovídá více než 170 milionům dnešních obyvatel USA. Ještě děsivější je, že více než 54 milionů Američanů podle zmíněné studie v dětství mělo během dětství v krvi přes 15 mikrogramů olova na decilitr. Vědci odhadují, že to způsobilo poměrně dramatické změny IQ u ohromného počtu lidí. Působení olova podle nich mohlo vést v průměru ke snížení IQ u dospělých Američanů až o tři body, v časech s nejvyšší koncentrací pak až o šest bodů.

Výzkumníci poukazují že zmíněné hodnoty se týkají celé populace a jsou průměrné. Míra vystavení škodlivých účinků olova se ale netýkala všech stejným dílem. Zejména u afroamerických komunit byly v dětství pozorovány nepoměrně vyšší hladiny olova v krvi než u bohatších Američanů.

TIP: Zpomalovače hoření a pesticidy jsou hlavními viníky snižování IQ v USA

V minulých dobách pocházelo olovo, s nímž se lidé setkávali, z řady různých zdrojů, včetně potrubí nebo barev. V moderní době se ale obvykle střetáváme hlavně s olovem, které pochází z výfuků aut, používajících olovnatý benzín. Podle autorů studie jde o jednu z nejpřímějších cest, jakou se olovo může dostat až do našeho mozku.