Vesmírný dalekohled JWST by mohl pátrat po mimozemských civilizacích

Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který v prosinci zamířil do takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce, se pilně připravuje na své budoucí pozorování. Vědci do něj vkládají velké naděje a věří, že by mohl změnit způsob, jakým rozumíme našemu vesmíru, podobně jako to dříve udělal Hubbleův vesmírný dalekohled. JWST by měl sledovat celou řadu zajímavých objektů ve vzdáleném i bližším vesmíru a jeho možnosti by rádi využili i odborníci a nadšenci, kteří ve vesmíru pátrají po mimozemských civilizacích.

Otázkou samozřejmě je, co by mohlo cizí vesmírnou civilizaci prozradit a zároveň to bylo dost zřetelné na to, aby to dalekohled Jamese Webba rozeznal na velké vesmírné vzdálenosti?

Odpověď by podle odborníků mohla nabídnout naše domovská planeta – co by tedy vesmírnému pozorovateli prozradilo, že se Zemi nachází život? Zájem badatelů před časem vzbudil objev fosfanu v atmosféře Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká činností mikroorganismů a vyrábí se také průmyslově. Další zajímavý ukazatel by mohl představovat chlorofyl potřebný k fotosyntéze, který absorbuje viditelné světlo, v infračerveném spektru je ale pro dalekohled typu JWST viditelný. Tím nejviditelnějším by ale patrně bylo znečištění – ať už jde o odpadní teplo nebo o znečisťující látky v atmosféře.

Pátrání po freonech

Podle nedávné studie, kterou vedl Jacob Haqq-Misra z výzkumného institutu Blue Marble Space Institute of Science v americkém Seattlu, by se pátrání s dalekohledem Jamese Webba mohlo zaměřit na průmyslové znečišťující látky, konkrétně na chlor-fluorované uhlovodíky, čili freony. Na Zemi jsme si s nimi užili svoje a nejspíš ještě užijeme, ale v tomto případě by nám mohly být prospěšné. Pro dalekohled Jamese Webba jsou totiž relativně snadno rozpoznatelné.

TIP: Vesmírný dalekohled Jamese Webba se chystá ke startu: Na co se zaměří?

Haqq-Misra je přesvědčen, že pokud by se nám podařilo objevit freony v atmosféře exoplanety, která se zároveň rámcově vejde do našich představ o obyvatelnosti, měl by to být se slušnou pravděpodobností důsledek aktivit rozsáhlé civilizace. Už teď je ovšem jasné, že takové pátrání bude velmi náročné.

Abychom v atmosféře exoplanet rozpoznali freon, nesmí být jejich mateřská hvězda příliš zářivá. Ideální by pro takové pozorování byly hvězdy třídy M – tedy například 39 světelných let vzdálený systém TRAPPIST-1. Ty ale nejsou pro život, alespoň jak jej známe, příliš vhodné – jsou příliš mladé a nestabilní a svým planetám dopřávají velké dávky zničujícího záření.

Hvězdy typu G, mezi které patří například naše Slunce, by svým výkonem detekci freonu naopak zcela přehlušily. Zatímco freony v atmosférách exoplanet systému TRAPPIST-1 by nesjpíš JWST odhalil, opačný pohled by v tomto směru zřejmě nic kloudného neukázal.