Vesmírný dalekohled JSWT se zacvičí na dvou pozoruhodných superzemích

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) již má úspěšně sestavené všechny segmenty svého primárního zrcadla a jeho přístroje nyní procházejí kalibrací. V tuto chvíli jej dělí pouhé týdny od zahájení plnohodnotných vědeckých pozorování. Mezi prvními objekty, na které se dalekohled JWST zaměří, jsou i dvě podivuhodné exoplanety. 

Jde o superzemě 55 Cancri e a LHS 3844 b. Obě tyto exoplanety obíhají svou hvězdu za dobu kratší než jeden den a jsou tudíž velice horké. 55 Cancri e je naprosto pekelný, roztavený a zřejmě i vulkanický svět u hvězdy podobné Slunci, na jehož ozářené straně panují teploty výrazně přesahující 2 000 °C. Jeho atmosféra obsahuje vodík, helium a snad i kyanovodík, ale nikoliv vodní páru.

Zácvik na exoplanetách

Superzemě LHS 3844 b krouží kolem červeného trpaslíka, takže klima tohoto světa je o něco „mírnější“ – tamější teploty šplhají „jen“ k 770 °C. Odborníky exoplaneta LHS 3844 b zaujala hlavně tím, že podle všeho nemá prakticky žádnou atmosféru, protože na odvrácenou stranu planety nepřechází téměř žádné teplo.

TIP: Příprava na pozorování: Vesmírný dalekohled Jamese Webba si pořídil selfie

Operátoři dalekohledu Jamese Webba počítají s tím, že dalekohled na zmíněných superzemích zacvičí, především pokud jde velmi přesné spektrografy na palubě JWST. Planetární vědci očekávají, že dalekohled JWST odpoví na řadu zajímavých otázek. Brzy bychom se tak mohli dozvědět, zda má 55 Cancri e hustou atmosféru nebo z čeho se skládá povrch exoplanety LHS 3844 b. Uvedená pozorování přitom svým významem značně přesahují důležitost samotných exoplanet 55 Cancri e a LHS 3844 b. Vědci si od nich slibují, že přispějí k pochopení geologické diverzity a evoluce terestrických planet v celé Mléčné dráze.