Vesmírné snímky roku 2016 (2): Start rakety Ariane 5 a pohlednice z Měsíce

Kaguja byla lunární mise japonské agentury JAXA. Šlo o nejkomplexnější průzkumnou misi Měsíce od dob projektu Apollo. Snímky byly pořízeny již před 9 lety, JAXA je ale zveřejnila až letos.

Wolf-Rayetovy hvězdy jsou velmi hmotné hvězdy hlavní posloupnosti s vysokou svítivostí a krátkou dobou života (méně než milion let). Jejich povrchová teplota se pohybuje mezi 25 000 K až 100 000 K.  Takhle zachytil Wolf-Rayetovu hvězdu WR 31a v souhvězdí Lodního kýlu Hubbleův vesmírný dalekohled. 

Mlhovina NGC 1977, známá také jako Běžící muž, se nachází v souhvězdí Orion asi 1 500 světelných let od Země. Tato reflexní mlhovina nevyzařuje žádné světlo, její záře je dána svitem blízkých hvězd.

Tento působivý nový pohled na Mléčnou dráhu byl zveřejněn u příležitosti dokončení přehlídky ATLASGAL (APEX Telescope Large Area Survey of the Galaxy). V rámci tohoto programu prováděl radioteleskop APEX z jižní polokoule první mapování rozsáhlých oblasti oblohy podél roviny Galaxie v pásmu submilimetrového elektromagnetického záření.

Tento komplexní pohled zobrazuje Mléčnou dráhu z pohledu sousedících galaxií. Při přípravě 3D vizualizace byly použité data z dva roky trvajícího pozorování evropské družice Gaia.

Působivý snímek vycházejícího Měsíce zachytila na konci září, z paluby Mezinárodní vesmírné stanice, americká astronautka Kathleen Rubinsová.

Prstencové zatmění Slunce je poměrně vzácný úkaz, při kterém úhlově menší Měsíc zakryje podstatnou část slunečního disku a na obloze se tak na pár minut vytvoří podívaná v podobě oslnivého prstýnku Slunce. Takhle vypadalo prstencové zatmění 1. září z ostrova Réunion.

Tento úžasný snímek Marsu pořídil v polovině května Hubbleův teleskop. Na detailním snímku jsou patrné některé známé povrchové útvary. Zemi v té době dělila od rudé planety rekordně krátká vzdálenost - 75,3 miliónu kilometrů, nejmenší vzdálenost od roku 2005. 

Působivý záběr mlhoviny v orionu (M 42), která je mohutnou oblastí probíhajícího formování nových hvězd. Snímek byl vytvořen z mnoha expozic pořízených pomocí infračervené kamery HAWK-I a dalekohledu ESO/VLT. Jde dosud nejhlubší pohled do této oblasti.

Start vesmírné rakety je vždy nevšední a mimořádně působivou podívanou. Při letošním startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5, která na oběžnou dráhu vynesla čtveřici satelitů navigačního systému Galileo, se podařilo zachytit tuto událost doslova z první řady.