Vědci radí: Obyvatelné exoplanety hledejme především u oranžových trpaslíků

Dosavadní zkušenosti s cizími planetárními systémy ukazují, že život bychom měli hledat především u oranžových trpaslíků
22.01.2020 - Stanislav Mihulka


Už víme, že kolem nás je ohromné množství planetárních systémů, v nichž nesčíslné exoplanety obíhají kolem svých hvězd. Teď bychom rádi objevili exoplanety, které budou z našeho pohledu obyvatelné. A v ideálním případě bychom rádi našli planetu, která bude osídlená cizím životem, ať už bude mít jakoukoliv podobu. Otázkou je, u jakých hvězd bychom měli hledat.

Astronom Edward Guinan z americké Villanova University v Pensylvánii a jeho spolupracovníci vyšli z dosavadních téměř 30 let objevů i výzkumu exoplanet, a doporučují, abychom exoplanety se životem hledali především u oranžových trpaslíků, čili hvězd spektrální třídy K.

Ani červení, ani žlutí

Proč právě u oranžových trpaslíků? Tyto hvězdy totiž představují rozumný kompromis mezi červenými trpaslíky a žlutými trpaslíky, jako je i naše Slunce. Červení trpaslíci jsou sice v Mléčné dráze daleko nejpočetnějšími hvězdami a vydrží zářit desítky, možná až stovky miliardy let, ale zároveň zaplavují své okolí devastujícím ultrafialovým a rentgenovým záření. A také se nejhůře hledají, protože září nejslaběji. Žlutí trpaslíci jsou sice „pohodové“ hvězdy, ale v Mléčné dráze i jinde ve vesmíru jich je mnohem méně než červených trpaslíků. Oranžoví trpaslíci jsou ve všech uvedených parametrech uprostřed mezi červenými a žlutými trpaslíky.

TIP: Pravděpodobnost, že je Země obyvatelnou planetou, je jen 82 %. Cože?

Guinan vede výzkumný program „GoldiloKs“, který se věnuje oranžovým, a také žlutým trpaslíkům, a jejich planetárním systémům. Zjišťují například, jak staré jsou jednotlivé hvězdy těchto typů, jak rychle rotují nebo jaké vyzařují množství ultrafialového a rentgenového záření. Zvýšenou pozornost přitom věnují planetárním systémům nejbližších oranžových trpaslíků, jako je například systém Kepler-442, Tau Ceti nebo Epsilon Eridani.

  • Zdroj textu
  • Zdroj fotografií
    NASA, ESA and Z. Levy (STScI), Wikipedie

Další články v sekci