Vědci poprvé přečetli DNA oběti erupce Vesuvu během zkázy Pompejí

Počátkem 20. století byly v Pompejích, na místě zvaném „Casa del Fabbro“, objeveny pozůstatky asi padesátileté ženy a zhruba o 10 až 15 let mladšího muže. Tým odborníků, který vedl Gabriele Scorrano z výzkumného centra Kodaňské univerzity „Lundbeck Foundation GeoGenetics Centre“, se rozhodl, že se pokusí přečíst jejich DNA.

Vědci se nejprve snažili u obou obětí odebrat a poté přečíst genetický materiál. U ženy se jim ale nepodařilo získat dostatečné množství DNA. U muže ale byli mnohem úspěšnější a jeho genom se stal prvním úspěšně přečteným genomem oběti, která zahynula v Pompejích během slavné erupce Vesuvu, roku 79 našeho letopočtu.

Vzácný genom Římana

Badatelé zjistili, že genom dotyčné oběti vulkanické erupce je velmi podobný genomům obyvatel římské říše, kteří žili na jiných místech impéria. Genom zároveň sdílí řadu podobností s dnešními Italy. Vědci ale přesto narazili na zvláštnost, která značně vybočila z jejich představ a očekávání.

„Některé prvky přečteného genomu muže z „Casa del Fabbro“, konkrétně jeho chromozom Y a mitochondriální DNA, jsou velmi neobvyklé pro danou dobu a místo. Ve skutečnosti jsou velmi vzácné,“ upřesňuje Gabriele Scorrano. Molekulární antropolog Scorrano věří, že jde o stopy evropské genetické diverzity doby železné, která pak vymizela kvůli homogenizaci prostoru dnešní Itálie v době Římské říše.

TIP: Nevyhnutelná smrt: Pyroklastické proudy zabíjely obyvatele Pompejí 17 minut

Vědci kromě lidské DNA ve zmíněných fosilních pozůstatcích našli i stopy mykobakterií, tedy skupiny, která zahrnuje původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis. Společně s nalezenými kostmi to nasvědčuje tomu, že muž, jehož zahubil Vesuv, trpěl Pottovou nemocí, čili chronickou tuberkulózou se zánětem obratlů. Z jistého úhlu pohledu tak pro něj smrt možná byla spíše vysvobozením.