Vědci objevili ve vzorcích čajů DNA více než tisíce druhů členovců

V čajích a dalších podobných výrobcích je spousta „genetických duchů“ v podobě cizorodé DNA. Nejvíce jí vědci objevili v zeleném čaji
17.06.2022 - Stanislav Mihulka

Největší rozmanitost zastoupené eDNA vědci identifikovali v zeleném čaji.



Čajovníky i mnohé další druhy rostlin, z nichž se vyrábějí čaje, se pěstují na plantážích. Tam se pochopitelně setkávají s rozmanitými organismy, včetně velkého počtu druhů členovců. Taková setkání mívají následky, především pak v podobě biologického materiálu, jehož malá množství ulpívají na pěstovaných rostlinách.

Henrik Krehenwinkel z německé Trevírské univerzity a jeho kolegové prozkoumali „genetické duchy“, tedy stopy cizorodé DNA, ve vzorcích čajů, které si opatřili v obchodech s potravinami. Podařilo se jim detekovat environmentální DNA (eDNA) úctyhodných 1 279 druhů členovců. Genetické otisky ve vzorcích byly velmi pestré. Každý z nich obsahoval DNA minimálně 200 různých druhů členovců, přičemž největší rozmanitost zastoupené eDNA vědci identifikovali v zeleném čaji.

„Celkem jsme získali DNA 3 264 různých členovců, představujících 3 třídy, 22 řádů, 281 čeledí, 1 068 rodů a 1 279 druhů, zahrnujících býložravce, predátory, parazitoidy a detritivory,“ uvádějí autoři studie publikované v magazínu Biology Letters.

Genetický koktejl v čaji

Při vychutnávání lahodného nápoje nejspíš neočekáváme, že vlastně konzumujeme genetický koktejl. Není ale žádný důvod ke znepokojení. Ve skutečnosti by podobně dopadla řada dalších druhů potravin, které se vyrábějí srovnatelným způsobem – pěstováním na farmě. I na nich bychom nalezli spoustu DNA cizího původu a to nejen členovců.

TIP: Na stopě neviditelných predátorů: Žraloky prozradila DNA ve vodě

Vědci zdůrazňují, že jejich cílem rozhodně nebylo odrazovat od pití čaje a dalších „přírodních“ produktů. Zajímalo je, zda je možné využít sušený rostlinný materiál k výzkumu DNA dalších organismů. „DNA členovců v sušených rostlinách je nečekaně stabilní,“ popisují autoři studie. „Z herbářů a dalších zdrojů starých sušených rostlin se teď mohou stát genetické archívy, v nichž bude možné studovat DNA již dlouho mrtvých členovců.


Další články v sekci