Kosmické smetí aneb Největší události vedoucí ke znečištění vesmíru

Oficiálně uznávaná hranice vesmíru leží pouhých sto kilometrů nad zemským povrchem, kdo by však za ní čekal klid a mír nekonečného prostoru, byl by patrně zklamán. Nepořádek na oběžné dráze začíná být velkým problémem. A nejen to, daří se nám znečišťovat i další objekty Sluneční soustavy.

Radioaktivní zásah z vesmíru

V lednu 1978 zanikl v zemské atmosféře sovětský průzkumný satelit Kosmos 954 s atomovým zdrojem energie. Radioaktivní trosky poté pokryly 124 000 km² kanadského území. Fragmenty, jejichž záření by člověka zabilo během několika málo hodin, pak v rámci operace Úsvit opatrně sesbírala kanadská armáda. Pokuta pro Sovětský svaz byla tehdy vyčíslena na tři miliony dolarů.

Havárie raketoplánu Columbia

V roce 2003 poškodilo raketoplán Columbia kosmické smetí, které paradoxně vyprodukoval samotný vesmírný letoun. Asi 80 sekund po startu odpadl z vnější palivové nádrže kus zatvrdlé izolační pěny: Fragment se poté okamžitě zbrzdil o stále ještě husté okolní vrstvy vzduchu, narazil do náběžné hrany levého křídla stroje a vážně narušil jeho tepelnou ochranu. Analýzy NASA situaci podcenily, raketoplán byl při návratu z mise zničen a celá posádka zahynula. 

Test protidružicové rakety

V lednu 2007 Čína pokusně zničila vlastní družici ve výšce přes 850 km balistickou střelou. V důsledku vojenského experimentu vzniklo na orbitě mračno víc než tří tisíc fragmentů kosmického smetí, přičemž 85 % z nich tam zůstalo dodnes. V dubnu 2011 pak jeden úlomek z čínského testu zasáhl ruskou družici BLITS. Rusko a USA provedly v minulosti podobné pokusy, oběžnou dráhu však zdaleka nekontaminovaly tolik.

Srážka satelitů

V únoru 2009 zasáhla nefunkční ruská družice Kosmos 2251 americký komunikační satelit sítě Iridium. K incidentu došlo ve výšce asi 800 km nad Sibiří a byl historicky první svého druhu. Oba automaty byly samozřejmě zničeny a proměnily se ve víc než dva tisíce úlomků kosmického smetí. Spolu se zmíněným čínským testem vyprodukovala tato událost 36 % fragmentů, jež dnes sledujeme na nízké orbitě. Vzhledem k dráze, kde mračno úlomků vzniklo, se dokonce uvažovalo o zrušení poslední mise raketoplánu k Hubbleovu teleskopu.

Letadlo v ohrožení

V roce 2007 minuly trosky zanikající ruské vojenské družice asi jen o 8 km letoun Airbus A340, směřující s 270 pasažéry přes Pacifik.

Dědictví na Měsíci

Pusté měsíční krátery a šedé planiny jsou díky nám „bohatší“ o víc než dvacet zničených sond, šest přistávacích modulů programu Apollo, vybavení odhozené posádkami před startem z povrchu, tři terénní rovery, trojici robotických průzkumných vozidel z Ruska a Číny, již nefunkční vědecké aparatury, dvoukolový 

vozík, větvičku jmelí, rodinnou fotografii či golfové míčky. Na rozdíl od zemské orbity tam naštěstí uvedené zbytky nikoho neohrožují; nicméně jen v rámci programu Apollo bylo v okolí Měsíce vypuštěno asi 160 t spalin z raketových motorů, což násobně převyšuje odhadovanou hmotnost tenké lunární atmosféry.

Ukázka z článku o kosmickém smeti z připravovaného vydání Tajemství vesmíru 6/2017, které bude v prodeji od 2. června