Tažení proti GMO si možná vyžádalo až miliony lidských životů

Geneticky modifikované organismy (GMO) stále čelí mnoha předsudkům, především z řad veřejnosti. Většina odborníků se naopak přiklání k tomu, že právě geneticky modifikované potraviny mohou zachránit obyvatele řady zemí před podvýživou či nedostatkem některých klíčových živin a vitamínů.

Jedním z takových GMO, které by se mohly stát velkým přínosem pro výživu a zdraví lidí, je „zlatá rýže“. Běžná bílá rýže, která je hlavní potravinou v mnoha rozvojových zemích, totiž postrádá některé klíčové živiny. Výsledkem tohoto stavu jedno dítě ze tří ve věku do 5 let trpí nedostatkem vitamínu A. Ten oslabuje imunitu a může vést až k oslepnutí. Podle Světové zdravotnické organizace WHO každoročně oslepne asi půl milionu dětí právě v důsledku nedostatku vitamínu A. Polovina z těchto dětí během 12 měsíců umírá. 

Přitom již v roce 2000 se objevilo řešení tohoto problému v podobě „zlaté rýže“. Jde o geneticky modifikovanou rýži, která obsahuje oranžový pigment beta karoten, z něhož si lidský organismus dokáže vyrobit vitamín A. Právě tento pigment dává „zlaté rýži“ její nápadnou zlatavou barvu. 

Kvůli nepřátelskému postoji vůči GMO a šíření fake news se ale upravená rýže v globálním měřítku příliš neprosadila, a to i přes absenci přesvědčivých důkazů o její škodlivosti. Zásadní překážku jejího rozšíření představuje Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti, přijatý v roce 2000 v Montrealu (Česká republika tuto úmluvu přijala v roce 2001).

TIP: Celosvětový zákaz geneticky upravených plodin by zhoršil globální oteplování

V posledních letech se ale situace pozvolna mění – v roce 2018 byla „zlatá rýže“ konečně schválena v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu, což dláždí cestu jejímu využití i v rozvojových zemích, kde je nejpotřebnější. První vlaštovkou v tomto směru je Bangladéš, kde se má o povolení „zlaté rýže“ rozhodovat během letošního listopadu.