Tajné organizace a utajení světovládci (3): Podezřelá sekta Skull and Bones

Zatímco u zednářů nemůže být o spiknutí či světovládě ani řeč, v případě sekty Skull and Bones (Lebka a kosti) by bylo potřeba pár věcí vysvětlit. S jejich činností bývá dokonce spojována jedna velmi nešťastná událost v historii USA – neúspěšná invaze do Zátoky sviní v roce 1961. Za plánováním a financováním tohoto krvavého debaklu tehdy stálo hned několik „bonesmenů“. Přejděme ale na začátek. Mimochodem už ten je pošpiněn – financemi plynoucími z obchodování s drogami…

V roce 1832 se William Huntington Russell, student Yaleovy univerzity v americkém Connecticutu, vrátil z pobytu v Německu k poslednímu ročníku svého studia. Nadšen německou společností a filozofickými názory Friedricha Hegela založil univerzitní sektu Skull and Bones.

Zisky z opia

Russelova rodina vlastnila firmu Russel and Company, která mj. dovážela indické a turecké opium do Číny. Zatímco čínská vláda se tehdy zoufale snažila opium ve své zemi zakázat, dovážející státy se svého práva na obchodování s narkotikem nechtěly vzdát, což vedlo k tzv. opiovým válkám. Nicméně společnost Russelovy rodiny na prodeji opia získala obrovské jmění. A právě tyto bezohledně vydělané peníze stály na počátku financování elitní univerzitní sekty. 

Skull and Bones není jedním z obvyklých studentských spolků, prahnoucích po večírcích a dobrodružství. Je to asociace privilegovaných mladých mužů se záměrem získat pozice v americké vládnoucí vrstvě. A dařilo se: seznam bonesmenů, v němž s jistotou figurují američtí prezidenti William H. Taft, George H. Bush a jeho syn George W. Bush a dále celá řada členů vlády, kongresmanů, senátorů, vrchních soudců a ředitelů velkých bank i CIA, je pozoruhodný a jistě ne náhodný. Zvláště když si uvědomíme, že každý rok bylo do klubu přijato pouze patnáct nováčků. 

Odmyslíme-li si (úspěšné) mocenské snahy bonesmenů, mohou se jevit jejich iniciační rituály a tajemné ceremonie spíše jako úsměvné hry chlapeckého klubu: Členové se scházejí v tzv. Hrobce – mauzoleu se podobající budově bez oken. Jsou vázáni mlčením o svém členství i aktivitách klubu, nicméně v roce 1876 se studentům z jiného spolku podařilo do Hrobky vniknout a trochu se v ní porozhlédnout. Je v ní místnost označená číslem 322 se stěnou pokrytou tabulkami s čísly 322. 

Úkolem každého člena prý totiž bylo přinést poznávací značku s tímto mystickým číslem, jež údajně odkazuje na rok úmrtí řeckého řečníka Démosthena – 322 př. n. l. Na důkaz odvahy pak prý navíc měli členové získat a přinést do Hrobky lebku nějaké významné osobnosti.

TIP: Okultisté loupili na hřbitově: Režisér Upíra Nosferatu přišel o hlavu

Postupně z Hrobky prosakovaly také detaily iniciačních rituálů, které se časem měnily, ale vždy měly ponižující charakter. Pečlivě vybíraní nováčci si například museli lehnout nazí do rakve a podrobně líčit veškeré své sexuální zážitky. Nebo spolu nazí zápasili v jámě plné bláta.

Členství se vyplácí

Pozvánka ke „konkurzu“ je přitom poctou. Zájemci o členství se nemohou jen tak sami přihlásit. Jsou pečlivě vybíráni a doporučováni staršími členy. Úspěšní kandidáti na bonesmena jsou pak odměněni 15 tisíci dolary a mohou se těšit, že jako svatební dar jednou obdrží velmi hodnotné starožitné hodiny. (S vyplácením odměn nemá společnost potíže ani dnes – její jmění bylo v roce 2000 odhadnuto na 4 miliony dolarů.)

Jakkoliv velký byl v minulém století vliv Skull and Bones na politický a justiční americký systém, v poslední době podle mnoha odborníků spíše slábne. Organizace také prochází proměnami: členy sekty se dnes stávají i ženy a dokonce se uvažuje o přijímání Židů a Afroameričanů. Exkluzivita bonesmenů ale podle všeho klesá – nabídku členství v klubu v posledních letech odmítlo více studentů, než kolik jich bylo přijato.