Supermasivní černé díry mohou být překvapivě delikátní jedlíci

Supermasivní černé díry si lidé obvykle představuje jako obrovské gravitační chřtány, které hltají okolní hmotu v ohromném množství. Jak se ale ukazuje, „stravování“ těchto ohromujících vesmírných objektů může být mnohem delikátnější. Dokládají to i nedávná detailní pozorování stravovacích návyků supermasivní černé díry galaxie NGC 1566.

Astronomka Almudena Prieto z institutu Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) na Kanárských ostrovech a její kolegové pozorovali tuto supermasivní černou díru Hubbleovým vesmírným dalekohledem, soustavou teleskopů Very Large Telescope (VLT) a soustavou radioteleskopů Atacama Large Millimeter Array (ALMA).

Pozorování supermasivního jedlíka

Galaxie NGC 1566 se nachází ve vzdálenosti přibližně 40 milionů světelných let, čímž se řadí mezi relativně blízké. Když badatelé zkombinovali snímky Hubbleova dalekohledu, VLT a ALMA, mohli prostudovat, jak se dotyčná supermasivní černá díra krmí. Zjistili, že polyká relativně tenká vlákna kosmického prachu, která jsou dlouhá několik set světelných let a široká méně než 10 světelných let.

TIP: Supermasivní černá díra galaxie GSN 069 spořádá tři pořádná jídla denně

Badatelé spočítali, že supermasivní černá díra galaxie NGC 1566 spolyká za rok méně než jednu setinu hmoty Slunce. To odpovídá asi 3 300 Zemím ročně. Podle Prietové je to poprvé, kdy jsme pozorovali krmení supermasivní černé díry takto přímo a v detailu. Badatelé doufají, že jejich studie přispěje k pochopení chování a vývoje supermasivních černých děr, kterým stále do detailu nerozumíme.