Superhrdinové mezi námi: Každý pátý člověk nese mutaci s odolností vůči chladu

Náš druh pochází z horké Afriky. Přesto se dokázal rozšířit po celém světě, kde na řadě míst musí čelit podstatně chladnějším podmínkám. Není divu, že se v lidském genomu objevují mutace, které souvisejí se zvýšenou odolností vůči chladu. Jednu takovou mutaci nedávno s kolegy prozkoumal fyziolog Håkan Westerblad ze švédského Karolinska Institutet.

Švédští vědci zjistili, že přibližně každý pátý člověk na Zemi nese ve svém genomu mutaci, která znemožňuje tvorbu proteinu α-actinin-3. Ten je přitom součástí svalových vláken a hraje roli především v kosterním svalstvu. Když člověku tento protein schází, má jeho tělo tendenci vytvářet energii pro zahřátí pomocí stahování svalů a nikoliv obvyklým chvěním.

Experiment s chlazením

Westerblad a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že lidé s touto mutací, tedy bez proteinu α-actinin-3 lépe hospodaří s tělesným teplem. V důsledku toho jsou zřejmě podstatně odolnější vůči chladu. Badatelé to ověřili pomocí experimentu, kterého se zúčastnilo celkem 42 mužů.

TIP: Cesta k neprůstřelnému zdraví: Jak začít s otužováním

Vědci posadili dobrovolníky do vody o teplotě 14 °C, kde je ponechali vždy 20 minut v kuse, pak následovala následovala desetiminutová přestávka. To celé po dobu dvou hodin. Vědci během experimentu měřili dobrovolníkům tělesnou teplotu. Ukázalo se, že lidé se zmíněnou mutací, tedy bez proteinu α-actinin-3, udrželi ve studené vodě tělesnou teplotu nad 35,5 °C v 69 procentech případů, zatímco u lidí bez této mutace to bylo jen v 30 procentech případů.

Méně dobrou zprávou je, že nositelé uvedené mutace jsou náchylnější k rozvoji obezity a diabetu 2. typu, tedy za předpokladu, že nejsou dostatečně aktivní.