Stejná tvář po staletí: Jezuitský komplex a misie v Córdobě

Řád v místě působil až do roku 1767, než jej král Karel III. vypověděl jak ze Španělska, tak z jeho kolonií. Předtím však jezuité dokázali vybudovat popsaný komplex v samotném srdci města Córdoba, ve stejnojmenné argentinské provincii. Během 17. a 18. století vyrostlo v okruhu osmdesáti kilometrů rovněž pět misií, zahrnujících církevní i světské stavby. 

Mezi dvěma světy

Zásluhou řádu se v místě během let propojovala kultura Evropy a původních obyvatel. Jezuité se také zasloužili o významný rozvoj technologií, jež opírali o lokální lidské i materiální zdroje s využitím znalostí nejen svých, ale právě místních. Výsledkem se stalo architektonické, technologické a umělecké vyjádření odrážející směry jako manýrismus či baroko – ovšem přizpůsobené Jižní Americe.

TIP: Antická inspirace: Monticello a Univerzita ve Virginii

Přímo ve městě přitom fungovalo „evropské rozložení“, jinými slovy se klášter s hlavním chrámem, univerzita, obytné budovy a koleje nacházely v jeho různých lokalitách. Naopak v nově vzniklých venkovských misiích se svatostánek s obytnou částí i místem k obchodování spojily v jeden celek fungující dohromady.

Stejná tvář po staletí

Budovy komplexu si dodnes uchovaly původní tvář, co se týká vzhledu, materiálu či prostorových dispozic. Od roku 1938 se areál těší ochraně coby národní památka, přičemž některé budovy spadají do vlastnictví státu, zatímco jiné patří církvi či soukromým osobám. Na počátku 21. století se potom celek dostal i na prestižní seznam UNESCO, pod oficiálním názvem Jezuitský komplex a misie v Córdobě.