Sovětská sonda Veněra 9 přistála na Venuši

Veněra 9 byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala planetu Venuši. Sonda odstartovala 8. června 1975 pomocí rakety Proton-K/D z kosmodromu Bajkonur. Na oběžnou dráhu Venuše vstoupila 20. října 1975. Úkolem orbitální části bylo zprostředkovávat radiové spojení přistávacího modulu se Zemí a zkoumat horní vrstvy atmosféry planety. Veněra 9 se tak stala první umělou družicí Venuše. Přistávací modul také jako první pořídil fotografie z povrchu jiné planety.

K samotnému přistání došlo 22. října 1975 poblíž Beta Regio na strmém svahu (20°) pokrytém balvany. Přestože byl přistávací modul chlazen cirkulující kapalinou, vydržel pracovat na povrchu za extrémních podmínek pouze 54 minut.

TIP: Sondy, které změnily Sluneční soustavu

Sonda zjistila, že vrstva mraků je 30-40 km silná a začíná ve výšce 30-35 km nad povrchem. Bylo analyzováno chemické složení atmosféry, kde byly nalezeny kyselina chlorovodíková, kyselina fluorovodíková, brom a jód. Ostatní měření zahrnovala určení tlaku asi 90 atmosfér (9 MPa), teplotu 485 °C, světelnost na povrchu dosahovala úrovně srovnatelné se zamračeným letním dnem na Zemi. 

Veněra 9 byla první sondou, která zaslala na Zem černobílé snímky z povrchu Venuše. Na nich lze pozorovat, že v atmosféře není zjevně viditelný prach, kolem sondy byly různé 30-40 cm velké kameny bez eroze. Naplánované 360° panoramatické obrázky nemohly být vytvořeny, protože se u jednoho ze dvou fotoaparátů nepodařilo odstranit kryt čočky. Na Zemi tak byly odeslány snímky omezené na 180°.