Slunce oslavilo Den nezávislosti nejsilnější erupcí za poslední čtyři roky

O víkendu Slunce odpálilo erupci o síle X1,5. Šlo o nejsilnější erupci za poslední čtyři roky
06.07.2021 - Stanislav Mihulka


Ve Spojených státech tradičně oslavují 4. července Den nezávislosti velkolepými ohňostroji. Letos byly oslavy kvůli pandemické situaci poněkud skromější než obvykle. Shodou okolností se ale o pořádný ohňostroj postaralo Slunce, které v předvečer Dne nezávislosti odpálilo pro astronomy poměrně překvapivě mohutnou erupci.

Tato erupce se zrodila 3. července 2021 ve sluneční skvrně, kterou odborníci pojmenovali AR2838. Skvrna se vyvinula noc předtím jako nová aktivní oblast na Slunci. Podle amerického centra Space Weather Prediction Center (SWPC) šlo o velmi silnou sluneční erupce, která byla ohodnocena jako erupce třídy X1,5, tedy nejsilnější z rozlišovaných tříd.

Erupce třídy X

Víkendová erupce byla nejsilnější, jakou jsme na Slunci detekovali za poslední čtyři roky a v jejím důsledku došlo i ke krátkodobým výpadkům rádiové komunikace. K poslední silnější erupci došlo 6. září 2017, kdy Slunce odpálilo monstrum označené jako erupce třídy X9,3.

TIP: Pořádná rána: Slunce odpálilo nejsilnější erupci za poslední tři roky

Sluneční erupce se dělí do šesti tříd – A, B, C, M, X a Super X s hodnotou 1 až 9 (například B4, M5, C9). Každá třída je vždy desetinásobkem třídy předchozí (s výjimkou tříd X), což znamená, že například erupce M2 je 10× silnější než C2. Vážnější dopad na dění na Zemi mohou mít pouze silnější erupce třídy M a pak také erupce tříd X. V případě třídy M jde maximálně o rušení rádiového a GPS signálu, případně vznik polárních září; erupce tříd X již mohou mít vážnější dopady. 

Největší erupcí zaznamenanou GOES byla exploze ze 4. listopadu 2003, kdy výboje dosahovaly stupně X28, později dokonce překvalifikovaného na X40 a X45. Tou úplně největší ale byla erupce z roku 1859, která zanechala stopy v Grónském ledu ve formě nitrátu a berylia.


Další články v sekci