Slavná katedrála Notre-Dame v minulosti sloužila i jako skladiště potravin

Katedrála Notre-Dame vyrostla v srdci francouzské metropole roku 1345, a musela tak přestát řadu nepokojů i bouřlivých období. Zdaleka nejhůř se na ní podepsala francouzská revoluce v roce 1789, po níž stavbu čekalo znárodnění. Během tohoto „znesvěcení“ byly rozkradeny katedrální poklady, a co si dav nepřivlastnil, to zničil: Revolucionáři mimo jiné urazili hlavy sochám 28 biblických králů, které si spletli s francouzskými panovníky. Katedrála se tak postupně proměnila v chátrající skladiště potravin. 

Obnova podle Huga

První kroky k tehdejší obnově Notre-Dame učinil až v roce 1801 Napoleon Bonaparte, který ji vrátil do rukou církve. K rekonstrukci však došlo teprve poté, co Victor Hugo napsal svůj slavný román Chrám Matky Boží v Paříži, jenž ke stavbě přitáhl pozornost veřejnosti. Roku 1844 dal král Ludvík Filip příkaz k její restauraci, na niž dohlíželi architekti Jean-Baptiste-Antoine Lassus a Eugène Viollet-le-Duc. 

Do práce se tak pustili sochaři, sklenáři a další řemeslníci: Opravovali napáchané škody a místa, která se zachránit nedala, zaplňovali novými prvky. Mimo jiné tak vztyčili ještě vyšší věž, jež se stala dominantou katedrály a přečkala útrapy obou světových válek, ale nakonec podlehla letošnímu požáru.

Pět let stačí?

Nedávná devastace památky Francii silně zasáhla, tamní společnost však následně rozdělily návrhy na opravu katedrály. Zatímco jedna část v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem se nebojí popustit uzdu fantazii a využít moderní postupy i materiály, tradicionalisté by rádi svatostánek viděli v podobě před neštěstím. 

TIP: Nejen Notre-Dame: Znovuzrození se dočkal drážďanský kostel, bosenská mešita i zničená Varšava

Největší problém tak v případě rekonstrukce nepředstavují finance, jež proudí ze všech stran (například francouzský podnikatel Bernard Arnault přislíbil v přepočtu víc než pět miliard korun). Komplikace se budou pojit spíš s ideologií a politikařením. Macron však bez ohledu na opozici a hrozící průtahy prohlásil, že země opravu zvládne za pět let. Podle kritiků jde o nereálný termín, přičemž poukazují na jeho populistický podtext – za pět let se totiž mají v Paříži konat olympijské hry.