Samota leze na mozek: Neuropsychologové odhalili neblahý vliv sociální izolace

Proč se obvykle cítíme povzneseně v davu na festivalu, oslavě nebo podobných akcích s větším počtem lidí? Hypotéza sociálního mozku to vysvětluje tím, že lidský mozek je tak velký a složitý kvůli sociálním interakcím, které jsou zásadní pro přežití jedince. Dřívější výzkum opakovaně potvrdil, že příslušnost k určité skupině nějakým způsobem propojených lidí zlepšuje kvalitu života i spokojenost.

V dnešní době se ale mnozí lidé, bohužel, cítí osaměle nebo přímo sociálně izolovaní. Pokud tedy platí, že se lidský mozek vyvinul pro „obsluhu“ sociálních vztahů, lze očekávat, že se samota na mozku nějakým způsobem projeví. Neuropsycholožka Barbara Jacquelyn Sahakian z britské Univerzity v Cambridgi a její spolupracovníci potvrzují, že tomu tak opravdu je, a že jde o změny významné.

Samota v mozku

Vědci se soustředili na to, jakým způsobem samota a sociální izolace ovlivňují šedou hmotu mozkovou, obsahující značné množství neuronů, která tvoří mozkovou kůru a další oblasti mozku. Využili k tomu data téměř 500 tisíc lidí z britské databáze UK Biobank, jejichž průměrný věk byl 57 let. Z nich byli jako sociálně izolovaní označení lidé, kteří žijí úplně sami, mají sociální kontakty méně často než jednou měsíčně a sociální aktivity méně než jednou týdně. Pro zhruba 32 tisíc z nich měli vědci k dispozici rovněž data z neurozobrazování pomocí magnetické rezonance.

TIP: Manželský benefit: Sezdané páry jsou mnohem méně náchylné k demenci

Výsledky výzkumu ukázaly, že sociálně izolovaní lidé mají slabší kognitivní schopnosti, včetně paměti a reakčního času. V mozku osamělých lidí je na řadě míst méně šedé hmoty než u lidí, kteří nejsou sociálně izolovaní. 

Badatelé přitom objevili souvislost mezi nižším obsahem šedé hmoty v mozku a genetickými procesy, které jsou spojené s rozvojem Alzheimerovy choroby. Opětovný výzkum stejného souboru lidí po delší době navíc ukázal, že u sociálně izolovaných lidí je o 26 procent vyšší riziko demence.