S nástupem puberty se potomkům přeladí mozek a potlačuje se vliv hlasu matky

„Posloucháš mě vůbec?“ Pravdivá odpověď na rodičovskou otázku, směřující k roztěkanému puberťákovi, je podle vědců z americké Stanfordovy univerzity: „Ne.“ Nejde ale podle nich o výraz nezájmu, schválnosti či škodolibosti. Podle nové studie jde o důsledek pozoruhodného jevu, k němuž dochází v mozku dítěte kolem 13. narozenin.

Psychiatr Daniel Abrams se problematiku chování dětí a dospívajících rozhodl prozkoumat pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI). Vybrané skupině adolescentů pouštěl různé hlasy a sledoval, co se v mozcích posluchače děje a jak mozková centra na konkrétní hlas reagují. Navázal tak na vlastní výzkum z roku 2016, v němž sledoval děti mladší 13 let. U těch se ukázalo, že jejich mozky dávají hlasu matky naprostou přednost.

Jak slyší teenageři matku?

V nové studii se vědci tentokrát zaměřili na teenagery – prozkoumali reakce a chování 22 dospívajících ve věku 13 až 17 let. Výsledky výzkumu ukazují, že u starších dětí hlas matky ztrácí své původní kouzlo. Teenageři mnohem více sledují a zpracovávají cizí hlasy, které následně využívají při budování sociální paměti.

TIP: Stejně jako lidé: Podle britských vědců i psi prožívají pubertu

Badatelé zjistili, že vazba k matčině hlasu je u mladších dětí narušena jen výjimečně, například kvůli stavům, jako jsou autistické poruchy. V průběhu dospívání ale hraje hlas matky v mozku dítěte stále menší roli. Mozek teenagera se přeladí na hlasy cizích lidí a obecně vykazuje zvýšenou citlivost k novým věcem. Tyto změny jsou přitom přirozenou součástí zdravého sociálního vývoje dítěte, které vedou teenagera k lepšímu pochopení myšlenek a záměrů jiných lidí.