Marsovské selfie
Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.
Nejmladší průzkumník
K „obyvatelům“ Marsu se nejnověji připojila robotická sonda InSight: K rudé planetě se vydala loni 5. května a 26. listopadu bezpečně dosedla na její povrch. Vypravit ji na cestu stálo v přepočtu 18,6 miliardy korun a průzkumník musel k cíli urazit 483 milionů kilometrů. Snímek zachycuje poslední laboratorní testy, při nichž se zkoušelo, zda se fotovoltaické články sondy bez problémů rozevřou.
Falešný Mars
Testovací areály NASA zahrnují také oblasti, jež simulují marsovské prostředí a kde se odehrávají cvičné jízdy roverů. Zavítal tam mimo jiné viceprezident Mike Pence (třetí zprava), když loni při své cestě napříč Spojenými státy „kontrolně“ navštívil americkou kosmickou agenturu.
Rodinka pohromadě
Pozemské modely marsovských roverů mimo jiné ukazují postupný nárůst schopností nosných raket. Nejmenší Sojourner z roku 1996 vážil jen 12 kg, dvojčata Spirit a Opportunity startující v roce 2003 už 185 kg a dosud aktivní Curiosity, jenž se k rudé planetě vydal před sedmi lety, má hmotnost 900 kg.
Poprvé a naposledy
První sondou, která úspěšně dosedla na povrch rudé planety, se stal Mars 3 – vydržel odtud ovšem vysílat pouze 14,5 sekundy. Šlo přitom o jediný zdařilý pokus Sovětského svazu o přistání na Marsu, poté už následovala jen série havárií.
Připravujeme budoucnost
Zatímco loni na povrchu Marsu bezpečně přistála sonda InSight a momentálně jej aktivně zkoumá, NASA už připravuje následující misi k rudé planetě: Uskutečnit by se měla v červenci 2020, a pokud všechno půjde podle plánu, přibude v rodině marsovských vozítek další dálkově ovládaný člen.