Rohaté přilby Vikingů nejspíš pocházejí z úplně jiné doby a jiné civilizace

V roce 1942 byly při těžbě rašeliny nedaleko města Viksø ve východním Dánsku objeveny dvě poškozené bronzové přilby, ozdobené dvěma nápadnými rohy, připomínající rohy býka. Právě tento objev zřejmě zásadně přispěl k všeobecnému rozšíření představy, že středověcí Vikingové běhali po světě s rohatými přilbami.

Podle Helle Vandkildeové z univerzity v dánském Aarhusu ale pro podobné tvrzení nikdy neexistovaly žádné doklady – koncept rohů podle ní ve skutečnosti pochází ze starověkého Blízkého východu a v Evropě se objevoval v době bronzové, nejspíš díky odvážným mořeplavcům.

Nerohatí Vikingové

Spolehlivým vodítkem pro určení stáří přileb z Viksø by bylo jejich radiokarbonové datování, což je metoda založená na poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku ¹⁴C. Tímto způsobem lze relativně přesně určit stáří jakéhokoliv biologického materiálu. Přilby jsou ale naneštěstí vyrobené z kovu, což využití této metody vylučuje. Badatelům ale přeci jen přálo štěstí – během focení přileb v roce 2019 si všimli, že na jednom z rohů přileb se nachází březový dehet.

Následná analýza dehtu pomocí radiokarbonového datování ukázala, že přilby z Viksø rozhodně nepocházejí z doby Vikingů a ti je tudíž ani nemohli nosit na hlavě. Přilby se ve skutečnosti ocitly v rašeliništi, podle badatelů zřejmě coby obětiny, někdy kolem roku 900 před naším letopočtem, tedy několik století před tím, než dotyčnou oblast ovládli Vikingové. Stáří přileb tak podle vědců odpovídá pozdní severské době bronzové. V této době již podle archeologů v Evropě probíhal čilý obchod nejen s kovy ale i s dalšími předměty a zdejší domorodé kultury tak byly významně ovlivněny cizími vlivy.

TIP: Vikinský „císař severu“: Před Knutem Velikým se třásla celá Evropa

Kromě rohů jsou přilby z Viksø zdobené symboly, které připomínají oči a zobák dravého ptáka. Badatelé spekulují, že součástí přileb mohlo být i opeření, pravděpodobně zapíchnuté do konců rohů a zafixované březovým dehtem, a také hříva z koňských žíní. Stav přileb také naznačuje, že nikdy nebyly použity v boji – nenesou totiž žádné známky bojového poškození. Dřívější výzkumy navíc ukazují, že ve Skandinávii doby bronzové se v přilbách nebojovalo a nejspíš tedy sloužily jen jako symbol autority tehdejších vůdců.