Red Bay: Kanadská osada sloužila jako největší evropská základna pro lov velryb

Baskové patří mezi nejméně početná evropská etnika, ale před 500 lety sahal jejich vliv až k hranicím známého světa, daleko za druhý břeh Atlantiku. Do dnešní Kanady zamířili jen krátce poté, co se zbytek Evropy teprve dozvěděl o její existenci. Psal se rok 1530, když na Labradorském poloostrově založili osadu Grande Baya neboli „velká zátoka“. Brzy jí však neřekli jinak než „velrybí“: Ukázalo se totiž, že se okolní vody obřími kytovci přímo hemží. Velrybí tuk platil tenkrát na starém kontinentu za cenné zboží a používal se zejména jako svítidlo do lamp.

Zbytky drsného řemesla

Do zátoky s červeně zbarvenými skalisky – odtud současné pojmenování Red Bay – pak každé léto mířily desítky námořníků zejména z Baskicka a Francie: Během sezony dokázali ulovit průměrně patnáct velryb a zpracované suroviny posílali domů. 

Z místa se stala první a zároveň historicky nejvýznamnější stanice evropské velrybářské tradice a pozůstatky někdejší intenzivní činnosti jsou tam k vidění dodnes. Pod hladinou nedaleko přístavního mola leží zbytky lodí i gigantické velrybí kosti. Na břehu se dochovaly například sudy sloužící jako zásobárna loje či nádoby, v nichž se tuk zpracovával. A na místním hřbitově spočívají ostatky 140 velrybářů, kteří při náročné profesi přišli o život, nejčastěji v bouři.

TIP: Vybíječi velryb: Staří Římané lovili velryby ve velkém již před 2 500 lety

Jenže stejně rychle, jako překotný ruch v odlehlé kanadské zátoce vypukl, také opět skončil – zhruba po sedmi dekádách totiž v okolních mořích nezbyla jediná velryba. Stopy po někdejším lovu nicméně doslova srostly s krajinou a v roce 1979 vynesly vesnici zařazení mezi kanadské národní památky. Důkladný archeologický průzkum v dalších dvaceti letech odhalil množství dosud skrytých upomínek na někdejší prosperující baskickou baštu.