První výsledky sondy Juno: Extrémní magnetismus i gigantické bouře
Velké planety bývají plné velkých překvapení. Jak se zdá, tak přesně tohle bude platit pro planetu Jupiter, plynného obra a největší planetu Sluneční soustavy. Naznačila to první ochutnávka dat z pozorování meziplanetární sondy Juno, která je právě na oběžné dráze Jupiteru.
Podle šéfa výzkumu sondy Juno, kterým je Scott Bolton z Southwest Research Institute v Texasu, se teď ukazuje, že celý vnitřek Jupiteru funguje jinak, než očekávaly naše modely.
Sonda Juno dorazila k monumentální planetě loni 4. července. Od té doby ji už čtyřikrát oběhla, přičemž by měla zvládnout celkem 33 oběhů. Jeden oběh sondě trvá 53 pozemských dní.
Amoniakové počasí a neostře ohraničené jádro
A co říkají první výsledky? Hodně vzrušení vyvolal objev zóny plynného amoniaku, která zasahuje do velké hloubky atmosféry. Na jiných místech zase naopak amoniak schází. To podle vědců ukazuje, že na Jupiteru funguje bizarní systém počasí založený právě na amoniaku.
Vědci také doposud předpokládali, že vnitřní část Jupiteru je poměrně uniformní, tvořená malým pevným jádrem, obaleným vrstvou kovového vodíku, který zase obklopuje vrstva kapalného vodíku. Měření gravitace Jupiteru ale ukazují, že to bude mnohem složitější. Jádro Jupiteru totiž zřejmě není ostře ohraničené a jednotlivé vrstvy se navzájem prostupují.
TIP: Dostaveníčko s vládcem bohů: Sonda Juno zítra vstoupí na oběžnou dráhu Jupitera
Rovněž se ukázalo, že magnetické pole Jupiteru je silnější a mnohem více nepravidelné, než si vědci mysleli. Navíc zřejmě nevzniká v hlubinách plynného obra, ale mnohem blíže k jeho povrchu, než tomu je například na Zemi. Sonda Juno objevila i úžasné bouře, které zuří kolem pólů plynného obra a jejichž velikosti se blíží rozměrům Země. Na Jupiteru nás asi ještě čeká mnoho pozoruhodných objevů.
-
Zdroj textuNew Scientist
-
Zdroj fotografiíNASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/John Landino