Průzkumníci v roce 2020: Přehled zásadních vesmírných misí pro letošní rok
Slunci vstříc: Solar Orbiter
Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.
Z bezpečné vzdálenosti: Aditya-L1
V minulých letech vypustila Indie své sondy k Měsíci a Marsu. Na rok 2020 plánuje start malé observatoře určené k výzkumu Slunce z parkovací dráhy v okolí Lagrangeova libračního bodu L1. Aditya-L1 zamíří do vesmíru na raketě PSLV z kosmodromu Šríharikota. Cílem mise je získat odpovědi na základní otázky sluneční fyziky díky studiu dynamických procesů. Koronograf a šestice dalších vědeckých přístrojů na palubě budou zkoumat různé vrstvy atmosféry naší hvězdy, tedy fotosféru, chromosféru a korónu: Zaměří se na sluneční vítr, ohřev koróny, magnetická pole apod.
Roboti na Marsu
Přehled sond k Marsu, jejichž start se plánuje na červenec 2020, jsme přinesli v zářijovém čísle Tajemství vesmíru. Nyní tedy uvádíme jen jejich stručné shrnutí: NASA připravuje pokročilejší verzi úspěšného roveru Curiosity, jenž dostane do vínku dokonalejší vědecké přístroje. ESA ve spolupráci s Ruskem vyšle na rudou planetu pojízdného robota Rosalind Franklin (dříve označovaného jako rover ExoMars), který dokáže speciálním vrtákem odebírat vzorky z hloubky až 2 metrů; a pátrat po organických fosiliích. Pozadu nezůstane ani Čína, jež pro Mars rovněž zkonstruovala pojízdnou laboratoř. A výzkumu tamní atmosféry se má věnovat orbiter Al-Amal, v režii Spojených arabských emirátů.
Kousek asteroidu: OSIRIS-REx
Sonda NASA s názvem OSIRIS-REx odstartovala 8. září 2016 k planetce Bennu. O dva roky později byla navedena na její oběžnou dráhu a postupně nám o ní přinesla několik překvapivých zjištění: Povrch tělesa pokrývá mnohem víc kráterů, než se očekávalo. Navíc asteroid doprovázejí malé částice vyražené z povrchu, který je mnohem drsnější a posetý množstvím kamenů. Na základě detailního mapování vytipovali vědci vhodné místo pro odběr vzorků. Zatím se s ním počítá ve druhé polovině roku 2020, poté bude následovat návrat k Zemi a nakonec 24. září 2023 i přistání.
Dvě kila Měsíce: Čchang-e 5
Na letošní rok plánuje Čína první automatické dopravení vzorků z Měsíce od roku 1976, kdy se na Zemi vrátila sovětská Luna 24. Sondu Čchang-e 5 vynese raketa CZ-5, přičemž celou sestavu bude tvořit servisní modul, přistávací i vzletový stupeň a návratové pouzdro, jehož prototyp se osvědčil již při misi Čchang-e 5-T1 před pěti lety. Na Zemi by mělo přivézt asi 2 kg horniny ze sopečného dómu Mons Rűmker o průměru 70 km v Oceánu bouří. O rok později se Čchang-e 6 vydá pro vzorky do oblasti jižního pólu.
Zásilka z planetky: Hajabusa 2
V prosinci 2020 by měla Země obdržet zásilku v podobě vzorků hornin odebraných z asteroidu Rjugu. Na „rodnou planetu“ je dopraví 40 cm velké návratové pouzdro japonské sondy Hajabusa 2. Automat o hmotnosti 609 kg odstartoval v prosinci 2014 a po gravitačním manévru u Země o rok později zamířil k cíli. Po uvedení na oběžnou dráhu planetky v červnu 2018 vysadil na její povrch několik malých průzkumných modulů. Následně byla zvolena vhodná místa k odběru a podařilo se získat vzorky z povrchových i podpovrchových vrstev. Vzdálené těleso zřejmě obsahuje původní materiál z dob formování Sluneční soustavy.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografiíNASA, ESA, JAXA, Wikipedie
