Protilátky proti spermiím by se mohly stát novou antikoncepcí

Antikoncepční pilulky přinesly sexuální revoluci Západu. V roce 1974 na ně spoléhalo 70 % žen, dnes antikoncepci používá 83 % žen západního světa. Přestože hormonální antikoncepce patří mezi nejspolehlivější metodu kontroly porodnosti, pro mnoho žen je užívání hormonální antikoncepce problematické. V některých případech se při dlouhodobém užívání mohou objevovat závažné vedlejší příznaky – od přírůstku hmotnosti a snížení libida, až po migrény, změny nálad, a dokonce i deprese. Nezanedbatelné jsou také související zdravotní rizika – vyšší pravděpodobnost vzniku krevních sraženin a byť mírně, přece jen zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu.

Proteinový inženýr a imunolog Bhawana Shrestha ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill a jeho tým pracují na úplně jiném typu antikoncepce, která není založena na hormonech ale na imunitních mechanismech. Vyvíjejí speciální protilátky proti spermiím, které se navážou na spermie a brání jim v pohybu. Pro spermie není snadné se dostat k vajíčku ani za normálních okolností, pokud je jejich pohyb omezený uměle, významně to ovlivňuje pravděpodobnost oplodnění.

TIP: V Indii zřejmě brzy zavedou první injekční antikoncepci pro muže

Badatelé již vytvořili umělé protilátky, které jsou velmi účinné, stabilní a spolehlivě brání spermiím v pohybu, prozatím v experimentech s ovcemi. Podle Bhawana Shresthy bude nutné ověřit fungování protilátkové antikoncepce u lidí, ale dosavadní výsledky vypadají slibně.