Proč má Io tak výraznou tektonickou činnost?

Io patří se svým průměrem přes 3 600 km mezi největší přirozené družice ve Sluneční soustavě, je dokonce větší než náš Měsíc. Souputník Země je však geologicky mrtvý, zatímco Io se řadí k nejaktivnějším tělesům v našem solárním systému.

Na snímcích pořízených sondami Voyager, New Horizons a Galileo se podařilo detekovat víc než 150 aktivních sopek, přičemž se očekává, že ve skutečnosti by jich mohl být i dvojnásobek. Hlavní prvek veškeré tamní vulkanické aktivity představují sloučeniny síry. 

Mohutnou sopečnou činnost vyvolává slapový ohřev od Jupitera. Io obíhá kolem planety po mírně výstředné trajektorii, což v jeho nitru podněcuje obrovskou slapovou vlnu, způsobující v pevné kůře a plášti „příliv“ s výškou až 100 m. Třením se horniny taví a dochází k vulkanické aktivitě. Výkon slapových sil se odhaduje až na 10¹⁴ W! 

Za normálních okolností by působením slapů došlo ke změně trajektorie měsíce na kruhovou, jeho otáčení by se synchronizovalo do stavu vázané rotace a slapové síly by vymizely. V systému Jupiterových průvodců však existují tzv. rezonance, přičemž zejména vliv Europy a Ganymedu udržuje dráhu Io výstřednou. Dokud budou tyto vazby zachovány, tektonická aktivita na zmíněném měsíci neustane.