Překvapivě hustá: Planeta K2-25b zpochybňuje teorie o vzniku planet

Až příliš často se stává, že objevíme planetu nebo planetární systém, který tak úplně nepasuje do našich teorií a představ o vzniku a vývoji planet. Pěkný příkladem jsou i nová pozorování exoplanety K2-25b, mladičké planety obíhající kolem nedávno vzniklé hvězdy z hvězdokupy Hyády. Tahle planeta je totiž vzhledem ke své velikosti a stáří velmi neobvykle hustá.

Gudmundur Stefansson z americké Princeton University a jeho kolegové pozorovali planetu K2-25b teleskopy na amerických observatořích Kitt Peak National Observatory a McDonald Observatory, i na dalších zařízeních. Zjistili, že dotyčná exoplaneta je o něco menší než Neptun, ale váží asi jako 25 Zemí. Neptun ve Sluneční soustavě přitom odpovídá hmotnosti zhruba 17 Zemí. Jde o takzvaný sub-neptun, tedy planetu, jejichž blízkou obdobu ve Sluneční soustavě nemáme.

Planetární systém K2-25

K2-25b obíhá kolem červeného trpaslíka spektrální třídy M. Ten vznikl i s planetou teprve asi před 600 miliony let. Celý planetární systém K2-25 je od nás vzdálený asi 150 světelných let. Exoplaneta K2-25b vypadá, jako by to byla plynná planeta, která nemá téměř žádný plynný obal a prakticky celou ji tvoří planetární jádro. Podle stávajících teorií by ale plynní obři neměli vznikat s jádrem těžším než 5 až 10 Zemí. Rovněž je záhadou, proč tak velké „jádro“ nemá plynný obal.

TIP: Bizarní exoplaneta TOI-849b je možná plynným obrem, který přišel o svou plynnou slupku

Planety jako K2-25b, tedy sub-neptuny s hmotností mezi Neptunem a Zemí, jsou u hvězd v Mléčné dráze velice běžné. Sluneční soustava je v tomto ohledu bohužel výjimečná, a žádnou takovou planetu tu nemáme. Podle vědců je velmi důležité porozumět jejich vzniku a vývoji. Je to jedna ze zásadních otázek současných planetárních věd.