Překvapivě častý problém: Astronomové se často musí potýkat se zvířaty

Astronomové si musejí poradit s hmyzem, hlodavci, štíry, šelmami i s nenechavými papoušky
31.12.2019 - Stanislav Mihulka


Letité vědecké přísloví říká – nikdy nepracuj s dětmi nebo se zvířaty. Zoologové se tomu jen těžko vyhnou, ale jiné vědecké profese by měly být před rozmary živočichů chráněné. Praktické zkušenosti ale ukazují, že zvířata si najdou cestu k vědcům, a co je ještě horší, i jejich k přístrojům. Astronomové jsou toho zářným příkladem.

Zážitky astronomů a operátorů astronomických přístrojů se zvířaty jsou tak časté, že vedoucí technik australské observatoře Stromlo Jamie Gilbert nedávno spustil výzkum, v němž zjišťuje, jaké problémy a s jakými živočichy mají odborníci na observatořích. Podle prvních ohlasů jde o překvapivě častý problém, který může být spojený i se značným rizikem pro lidskou posádku observatoří.

Nebezpečí na observatořích

Kromě běžných záplav množstvím hmyzu, jako jsou například slunéčka, se v observatořích objevují i nebezpečnější živočichové. Na arizonské observatoři MDM se objevují myši, které mohou přenášet vážné choroby, štíři a spatřen zde byl i rys červený. V australské soustavě teleskopů Australia Telescope Compact Array (ATCA) zase zdejší běžní papoušci kakaduové růžoví překlovali komunikační kabely a narušili tím práci observatoře.

TIP: Italský pozemní teleskop ASTRI bude pozorovat gama záření ze sopky Etny

Asi nejslavnější podezření na neblahou činnost živočichů v astronomickém zařízení se pojí s Arnou Penziasem a Robertem Wilsonem z Bellových laboratoří. Vědci tehdy zachytili neznámý šum, jenž ovšem nesouvisel s konkrétním zdrojem. Ať zařízení natáčeli na jakékoliv místo na obloze, šum zůstával přítomný. Pokusili se anténu vyčistit, vyhnali párek holubů, který se v ní usadil, ale nic nepomohlo. Z teorie o zvířecích záškodnících se nakonec vyklubal jeden z nejvýznamnějších astronomických objevů 20. století – objev reliktního mikrovlnného záření vesmíru.

Se zvířaty se ale nepotýkají pouze astronomové - známý je například případ z roku 2016, kdy na čas vyřadila obyčejná kuna jeden z nejdražších vědeckých přístrojů světa - velký srážeč částic LHC v evropském CERNu.

  • Zdroj textu
  • Zdroj fotografií
    Chris Mihos, Twitter

Další články v sekci