Prehistorické ženy měly paže silnější, než dnešní elitní sportovkyně

Výzkum kostí neolitických žen naznačuje, že dnešní dámy by mezi svými předchůdkyněmi nejspíš neobstály. A platí to i pro ženy, které se věnují silovým sportům.

Herkulové a Amazonky

Když britští odborníci porovnali kosti rukou prehistorických žen s dnešními ženami, zjistili, že ženy před tisícovkami lety měly překvapivě pevné kosti a silné ruce. Výzkum se týkal středoevropských žen, které žily až před 7 400 lety v období neolitu. Podle všeho si budeme muset poopravit mínění o roli žen té doby.

Badatelé až doposud porovnávali kosti žen s kostmi mužů. V takovém srovnání ženy vždy vycházely jako slabší. Tím zřejmě došlo k podcenění jejich role v době počátků evropského zemědělství. Zatím není jasné, díky jakým činnostem měly ženy tehdy tak silné paže. Vědci tipují, že to bylo hlavně kvůli mletí zrn obilí, což musela být častá a namáhavá práce.

TIP: Herkulové a Amazonky: Proč už mezi námi nechodí supermani?

Značná tělesná výkonnost našich předků ovšem zdaleka nepředstavovala jen výsledek tvrdých životních podmínek či výcviku. Lidé k ní měli i vrozené předpoklady. Ti, kteří zmíněné vlohy zdědili, byli ve výhodě: snáze přežívali a plodili víc dětí. Predispozice ke zdatnosti se pak šířily celou populací.

V pravěku a starověku o přežití často rozhodovala fyzická zdatnost, a podobné varianty genů proto představovaly výhodu, tudíž byly zřejmě v lidské populaci mnohem rozšířenější než dnes. Když pak význam tělesné výkonnosti upadal, důležitost zmíněných vloh klesala a pomalu se z genofondu vytrácely.