Pradávná Země mohla být „vodním světem“ zcela bez kontinentů

Dnešní Země je z necelých tří čtvrtin pokrytá vodou a zbylá část představuje souš. Podle nového výzkumu amerických geologů to tak ale nejspíš nebylo vždycky. Zjistili to ze vzorků pradávných hornin z lokality Panorama v Západní Austrálii. Dnes je tohle místo asi 100 kilometrů ve vnitrozemí, ale před 3,2 miliardami let, kdy zkoumané horniny vznikly, bylo hluboko pod mořskou hladinou.

Jak podotýkají autoři výzkumu, neměli k dispozici žádnou tehdejší mořskou vodu. Prozkoumali ale horniny, které byly v kontaktu s mořskou vodou, a je z nich možné vyčíst řadu zajímavých věcí. Když analyzovali více než 100 vzorů z lokality Panorama, tak si všimli, že je v nich vyšší obsah těžšího a vzácnějšího izotopu kyslíku-18, v poměru k běžnému kyslíku-16.

TIP: Země má nový kontinent: Je velký jako Indie a téměř celý je pod vodou

Výsledky izotopových analýz ukázaly, že před 3,2 miliardami let byl v mořské vodě větší podíl kyslíku-18, než je tomu dnes. Odborníci již delší dobu vědí, že plochy souše, zejména pokryté jílovými horninami, účinně lapají právě atomy kyslíku-18. Z analýz australských hornin dávného mořského dna vyplývá, že tehdejší Země pravděpodobně neměla žádnou souš. Protože v té době již zřejmě existoval život, není vyloučeno, že vlastně pocházíme ze světa bez souše.