Podzimní mlhoviny: Co zajímavého lze spatřit na listopadové obloze?

K nejnápadnějším objektům, které bude možné v listopadu na ranním nebi zahlédnout, patří nejjasnější stálice noční oblohy Sirius ze souhvězdí Velkého psa nad jihozápadem nebo výrazné souhvězdí Oriona opodál. 

Planetární žně

Chybět však nebudou ani jasné planety, zejména Venuše s −4 mag, pozvolna se sunoucí souhvězdím Panny nad východem. O něco níž nad obzorem pak zahlédneme i mnohem méně nápadný Merkur. Ten však v Panně setrvá pouze do 16. listopadu, načež se přesune do sousedních Vah. 

Právě první polovina listopadu se pro sledování nejmenší planety naší soustavy hodí nejlépe: Merkur totiž zjasní až na −0,7 mag a současně se na nebi dostatečně vzdálí od Slunce. Vyvrcholením se stane tzv. největší východní elongace 10. listopadu, kdy jeho úhlová vzdálenost od Slunce dosáhne 19°. Nejzajímavější pohled na obě zmíněné planety se naskytne 12. a 13. listopadu – tehdy v jejich blízkosti spatříme i velmi úzký srpek ubývajícího Měsíce a nedaleko jasnou stálici Spiku z Panny. 

Za zbylými výraznými oběžnicemi se musíme přesunout na večerní oblohu. S nástupem noci se nad jihozápadem ve Střelci objeví tandem Jupiter a Saturn, nicméně jen o několik hodin později zapadne. Naopak po většinu noci setrvá nad horizontem naoranžovělý Mars v souhvězdí Ryb. I na večerním nebi se přitom dočkáme jedné hezké kompozice s Měsícem: Půjde o těsné setkání dorůstajícího srpku s Jupiterem a Saturnem 19. listopadu. 

Hvězdy se závojem

Od dvojice planet se můžeme vydat k páru pohledných planetárních mlhovin. Název ovšem představuje to jediné, co obě skupiny nebeských objektů spojuje. Z fyzikálního hlediska mají planetární mlhoviny blíž ke hvězdám. 

Kde je však hledat na listopadové hvězdné obloze? Třeba v souhvězdí Labutě, v němž se nedaleko sebe nacházejí hned dvě planetární mlhoviny přístupné i menším dalekohledům s objektivy o průměru od 15 cm. Cestu za nimi rozhodně podnikněte s podrobným hvězdným atlasem nebo se spolehněte na naváděnou montáž. Jde totiž o nenápadné a vpravdě éterické útvary. Při pozorování vám pomohou i speciální mlhovinové filtry (viz Jen to správné světlo).

Planetární mlhovina NGC 7008, s jasností 10,7 mag a úhlovým průměrem 86″, leží nedaleko hranice se souhvězdím Kefea. Při hledání využijte dvojici stálic 10. a 12. velikosti, jež se k ní přimykají na jihovýchodě. Mlhovina má podobu skvrnky ve tvaru fazolky či ledvinky, v jejímž středu se nachází hvězda 13. velikosti, již zmíněný bílý trpaslík. V dostatečně velkém dalekohledu pak rozeznáte i dva protilehlé plynné laloky vybíhající z NGC 7008 na sever a na jih, přes které prosvítají stálice v pozadí.

Blikající a mizející

NGC 6826 alias Blikající mlhovinu, s jasností 8,8 mag a úhlovým průměrem 36″, pak najdete nad západním křídlem Labutě. Při dostatečném zvětšení vypadá jako modrozelená oválná skvrnka s poměrně jasnou centrální hvězdou 11. velikosti, opět bílým trpaslíkem. Po chvíli možná zjistíte, že mlhovina nezáří v celé své ploše konstantně, ale na východě a na západě vykazuje drobné zjasnění. 

Přívlastek „blikající“ si vysloužila proto, že se – tedy až na centrální stálici – tu a tam ze zorného pole dalekohledu na okamžik vytratí, případně její jas rychle poklesne a zase vzroste. Ve skutečnosti se nic takového neděje a za vše může efekt bočního vidění. Budete-li na slabounkou mlhovinu nahlížet nejdřív přímo a posléze zboku, takže váš zrak zamíří někam do jejího okolí, zapojí se do hry odlišně citlivé části sítnice vašeho oka. NGC 6826 se tak bude jevit různě jasná, respektive zřetelná: zkrátka blikající.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Štíra, 21. listopadu ve 21:40 SEČ vstupuje do znamení Střelce.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – viditelný ráno nízko nad východem
• Venuše – viditelná ráno nad jihovýchodem
• Mars – viditelný téměř celou noc kromě rána
• Jupiter – viditelný zvečera na jihozápadě
• Saturn – viditelný zvečera na jihozápadě
• Uran – viditelný téměř celou noc kromě rána
• Neptun – viditelný v první půlce noci

Zajímavé úkazy v listopadu 2020

• 2. a 3. listopadu – setkání Měsíce a Aldebaranu z Býka na noční obloze
• 3. listopadu – setkání Merkuru a Spiky z Panny na ranním nebi nízko nad jihovýchodem, vzdálenost cca 4°; výš nad obzorem pozorovatelná i Venuše
• 10. listopadu – Merkur v největší západní elongaci, 19° od Slunce
• 12. a 13. listopadu – seskupení úzkého měsíčního srpku, Venuše, Merkuru a Spiky z Panny na ranní obloze nízko nad jihovýchodem: 12. 11. na ploše o průměru cca 23°, 13. 11. cca 13°
• 16. a 17. listopadu – setkání Venuše a Spiky z Panny na ranním nebi nad východem, vzdálenost cca 3,9°; nalevo níž nad obzorem pozorovatelný i Merkur
• 17. listopadu – maximum činnosti meteorického roje Leonid
• 19. listopadu – seskupení měsíčního srpku, Jupitera a Saturnu na večerní obloze nad jihozápadem, na ploše o průměru cca 5°
• 25. listopadu – setkání Měsíce a Marsu na nočním nebi; nejmenší vzdálenost cca 5° v ranních hodinách 26. 11.
• 29. a 30. listopadu – setkání Měsíce a Aldebaranu z Býka na noční obloze 

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno