Po 25 letech byla rozluštěna záhada protinádorové molekuly z korálového útesu

Když v devadesátých letech bioprospektoři prohledávali vzorky pořízené u australského pobřeží, na Velkém bariéovém útesu, narazili na slibnou látku, kterou nazvali eleutherobin. Jde o diterpenový glykosid, který v experimentech účinně narušoval růst nádorů. Problém byl ovšem v tom, že nikdo netušil, kde se tato látka vlastně vzala. Korálové útesy jsou velmi pestré prostředí s mnoha různými organismy.

Hledání svatého grálu

Od té doby se vědci snaží přijít na to, kdo tuto zajímavou molekulu na korálovém útesu vyrábí. Jejich úsilí bylo dlouho bezvýsledné. Úspěch přišel až teď, po čtvrtstoletí dlouhém pátrání pod hladinou moře. Eric Schmidt z americké Utažské univerzity vytouženou odpověď získal doposud nevídaným způsobem – díky výzkumu genů.

Společně se svými kolegy objevil skupinu genů, které vyrábějí eleutherobin, přičemž jde o geny korálů laločníků (Alcyonacea). Další tým odborníků současně potvrdil, že z laločníků pocházejí i jiné diterpeny. Laločníci tyto látky, včetně eleutherobinu, používají k obraně před predátory. Podle Erica Schmidta je to úplně poprvé, co jsme něco podobného dokázali u léčiva nalezeného v přírodě.

Ve skutečnosti byl eleutherobin objeven v laločnících již před řadou let. Problém byl ale v tom, že se dříve nepodařilo identifikovat geny, které by byly zodpovědné za jeho produkci. Nebylo proto jasné, kde se eleutherobin v laločnících vzal. Mohly ho například vyrábět symbiotičtí prvoci obrněnky, které v laločnících žijí.

TIP: Nečekaný objev: Extrakt mořské houby z Antarktidy funguje jako lék proti malárii

Od počátku je zřejmé, že není možné získávat eleutherobin pro léčbu „těžbou“ na korálových útesech. Výtěžek by byl mizivý a korálové útesy by to zdevastovalo. Schmidtův tým ale úspěšně přenesl objevené geny z laločníků do bakterií E. coli a prokázal, že tyto bakterie mohou vyrobit spoustu eleutherobinu, aniž by se musel vytěžit jediný korál.