Ozvěny z vesmíru: Poslechněte si strašidelné sténání černé díry
Jen v naší galaxii zřejmě existují desítky milionů černých děr – superhmotných objektů, které pohlcují hmotu i energii. Jsou většinou neviditelné, právě proto, že pohlcují vše, co do nich padá, včetně světla. Existují ale výjimky; pokud černá díra pohlcuje plyn a prach z okolo obíhající hvězdy, může vydávat působivé záblesky rentgenového záření, které se odráží od okolního plynu a osvětlují tak i okolí černé díry. Vědci po podobných záblescích a jejich ozvěnách pátrají, neboť jim mohou poskytnout cenné údaje o těchto jinak neviditelných objektech. Jakým způsobem takové pátrání probíhá, popisují astrofyzici z univerzity MIT ve studii zveřejněné v odborném časopise The Astrophysical Journal.
Ozvěny z vesmíru
Vědci využívají speciálně navržený automatický vyhledávací nástroj, označovaný jako „Reverberation Machine“. Ten prochází data rentgenového dalekohledu s vysokým časovým rozlišením Neutron star Interior Composition Explorer (NICER), instalovaný na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a hledá v nich známky ozvěn binárních systémů černých děr. Z celkového počtu 26 dvojhvězd černých děr, které algoritmus identifikoval, se hned deset nachází dostatečně blízko k Zemi, k zachycení ozvěn.
Ozvěny jsou pro vědce obzvlášť užitečné – využívají je totiž podobným způsobem, jaký používají netopýři k orientaci v jeskyních. Ti vysílají ozvěny zvuku, které se odrážejí od okolí a díky tomu, jaký je rozdíl v návratu tohoto signálu, si vytvoří jakousi mentální mapu svého okolí. Vědci místo zvukových vln využívají rentgenové ozvěny. Sledování změn zpoždění může například odhalit, jak se mění korona a disk černé díry, když spotřebovává hvězdný materiál.
TIP: Žádné vesmírné ticho! Poslechněte si jak zní Uran, Saturn a další planety
Kromě vizualizovaných dat ale mohou ozvěny černých děr posloužit i jiným způsobem. Badatelé je převedli na zvukové vlny a my si tak můžeme poslechnout strašidelné sténání, které vydává černá díra nacházející se ve středu kupy galaxií v Perseovi. Za normálních okolností by šlo o zvuky pro lidské ucho neslyšitelné – jejich frekvence je totiž 57 oktáv pod frekvencí středního C (261,6 Hz).
-
Zdroj textu