Den, kdy se usmála Země
19. července 2013 pořídila sonda Cassini snímek Saturnu. Malá světlá tečka, která vypadá jako hvězda je ve skutečnosti Země vzdálená 1,44 miliardy kilometrů. Šlo teprve o třetí snímek Země vyfocené z vnější části Sluneční soustavy.
Čekání na léto
Jeden rok na Saturnu trvá 10 759 pozemských dnů, tedy něco málo přes 29 pozemských let. Takto zachytila v dubnu 2016 Cassini severní polokouli Saturnu během blížícího se léta.
Prstence a Tethys
Snímek pořízený 13. května 2017 zachycuje prstence Saturnu a také Tethys – pátý největší měsíc Saturnu.
Saturnův šestiúhelník
Severní polokoule Saturnu je ozdobena zvláštním a do značné míry i tajemným šestiúhelníkem, jehož strany měří zhruba 13 800 km. Je to mimochodem více než kolik činí průměr Země (12 756 km). Takhle Saturnův hexagon zachytila Cassini v lednu 2017.
Ledové gejzíry Enceladu
Ledové gejzíry na Saturnově měsíci Enceladu objevila Cassini v roce 2015. Podle vědců by mohlo jít o projevy podpovrchového oceánu, který je udržován tekutý slapovými silami Saturnu. Ohřátá voda pak tryská prasklinami v ledové kůře na povrch a vytváří tuto úžasnou podívanou
Titan pod drobnohledem
Povrch Saturnova měsíce Titanu je obvykle skrytý v mlžném oparu jeho atmosféry. Sonda Cassini nám podrobnosti jeho povrchu ukázala 13 listopadu 2015 díly infračervenému spektrometru VIMS.
Odvrácená strana Saturnu
Obraz odvrácené noční strany Saturnu je našim dalekohledům skrytý – takhle ji zachytila sonda Cassini 15. září 2006.
Měsíční zátiší
Tento nádherný snímek z 29. července 2011 zachycuje pět z 53 potvrzených měsíců Saturnu. Zleva: Janus, Pandora, Enceladus, Mimas a Rhea.
Třikrát půlměsíc
Zatímco na Zemi se můžeme pokochat pohledem pouze na jeden měsíc, pohled ze Saturnu nabízí v tomto směru mnohem pestřejší podívanou, třeba takovou, jaká se nabídla Cassini 25. března 2015. Na snímku Titan, Mimas a Rhea.
Vlnící se Daphnis
Daphnis je jeden z vnitřních měsíců Saturnu. Měsíček s průměrem 6 až 8 kilometrů objevila Cassini 6. května 2005. Na své cestě kolem planety se Daphnis pohybuje ve zvlněné trajektorii, která se v průběhu času mění zhruba o 17 kilometrů. Snímek sonda pořídila 16. ledna 2017 ze vzdálenosti 28 000 km.
Ohlédnutí sondy Cassini
Na konci dubna Cassini úspěšně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci. Na snímku pořízeném pár hodin před nejtěsnějším přiblížením je vidět Saturnův neobvyklý severní hexagon kolem severního pólu.
Mimas podrobně
Mimas je ledový, krátery posetý měsíc Saturnu, s průměrem zhruba 400 kilometrů. Takhle jej sonda zachytila na konci ledna 2017 ze vzdálenosti 41 tisíc kilometrů.
Jako kapka rosy
Tento úchvatný snímek měsíce Tethys pořídila sonda Cassini ze vzdálenosti 1,8 milionu kilometrů. Tethys je jedním ze Saturnových měsíců nacházející se v Keelerově mezeře, tedy mezikruží prstence A a F a kolem Saturnu obkrouží jednou za necelé dva dny.
Zaostřeno na Enceladus
K vytvoření tohoto obrazu Saturnova měsíce Enceladu bylo zapotřebí 28 samostatných fotografií pořízených sondou Cassini. Detailní pohled odhaluje zřetelné tektonické lomy, které naznačují, že na Enceladu v minulosti k velkým posunům obrovských ledových ploch.
Modrý a zlatavý
Tento snímek pořídila v březnu 2006 sonda Cassini a majestátní prstence Saturnu se na něm jeví jen jako pouhá čára. Severní polokoule Saturnu je namodralá, a sice ze stejného důvodu, proč se jeví modrá pozemská obloha. Molekuly v bezmračných částech atmosfér obou planet lépe rozptylují modré světlo než červené. Ve větší hloubce pak už začíná převládat barva zlatavá.