Obrněná Wufengella bengtsoni je dávným předkem řady mořských živočichů

Ramenonožci (Brachiopoda), mořští živočichové s dvoumiskovou schránkou, se vzdáleně podobají mlžům, kterým ale nejsou blíže příbuzní. Společně s chapadlovkami (Phoronida) a mechovkami (Bryozoa) tvoří skupinu lofoforátů (Lophophorata), vzhledově velmi rozmanitých živočichů s filtračním zařízením jménem lofofor. Jde o jednu z vývojových linií „prvoústých“.

Mezinárodní tým odborníků nedávno objevil pozoruhodnou fosilii, která by mohla být předkem všech lofoforátů. Sdílí totiž některé znaky ramenonožců, chapadlovek i mechovek. Jde o bizarního obrněného „červa“ se spoustou štětin, který je zároveň blízký fosilní skupině tommotiidů.

Fosilie, která dostala jméno Wufengella bengtsoni, pochází z provincie Jün-nan v jihozápadní Číně a je součástí takzvané Čchengťiangské bioty, tvořené organismy, které žily na počátku prvohor v období kambria, asi před 518 miliony let. Výzkum publikoval vědecký časopis Current Biology.

Výhra v paleontologické loterii

Fosilie wufengelly je pro paleontologii výhrou v loterii. Je výborně zachovalá a na rozdíl od podobných fosilií stejného stáří nabízí odborníků možnost studovat detaily její tělesné stavby. Jak uvádí britský paleontolog Jakob Vinther z Bristolské univerzity, který se podílel na výzkumu: „V hospodě jsme se často bavili o tom, že jednoho dne najdeme právě takového tommotiida.“ Nakonec se to vědcům skutečně podařilo.

Badatelé sice již dříve předpověděli, jak zhruba by měl předek lofoforátů vypadat, některé věci je ale přesto překvapily. Na spodní části těla wufengelly se nacházejí přívěsky, které mohly fungovat jako přísavky, kterými se wufengella držela na útesu ve vlnách. Zvláštní jsou i dlouhé štětiny na bocích wufengelly, které mohly detekovat potravu nebo chránit proti predátorům.

Stále není jasné, čím se wufengella živila, podle vědců ale určitě neseděla na jednom místě a nefiltrovala, jako třeba dnešní mechovky. Jak říká Vinther: „Není úplně neobvyklé, že se předek určité skupiny celkovým vzhledem značně liší od svých dnešních blízkých příbuzných.“

TIP: 500 milionů let staré stvoření je nejstarším příbuzným pavouků a štírů

Martin Smith z britské Univerzity v Durhamu to považuje za výborný příklad bezvadně provedeného výzkumu. „Je to fantastická studie. Teď opravdu vidíme, jak se navzájem tolik odlišní lofoforáti vyvinuli ze společného předka. Příště se pustíme ještě hlouběji do evolučního stromu živočichů. Na dohled máme období označované jako ‘kambrická exploze’, kdy se ve fosilním záznamu poprvé objevily tělní plány nám důvěrně známých vývojových linií živočichů.“