Objev plesiosarů na Sahaře potvrzuje, že se tito ještěři nebáli ani sladké vody
Plesiosauři byli poměrně hojní a velcí druhohorní plazi, kteří dali přednost životu ve vodě. Vzhledem k tomu, že většina fosilních nálezů těchto tvorů se váže k oceánu, panuje přesvědčení, že tito dravci období spodní jury žili výhradně tam. Řada plesiosaurů ale žila i v brakické vodě na rozhraní moře a souše a pronikali i do sladké vody.
Sladkovodní sklony plesiosaurů nedávno potvrdil i britsko-marocký tým paleontologů, který vedla Georgina Bunker z britské Univerzity v Bathu. Ve vrstvách formace Kem Kem v Maroku paleontologové objevili fosilní pozůstatky více než tuctu třímetrových dospělých plesiosaurů a zhruba polovičního mláděte. Před 100 miliony let tito plesiosauři zahynuli v řece, kde zřejmě žili. Nejspíš tolerovali mírně slanou i sladkou vodu a pobyt v řece pro ně nebyl problém.
Obyvatelé druhohorních řek
Shodou okolností byly na stejném místě, v dávných řekách formace Kem Kem, před časem objeveny pozůstatky mohutných vodních dinosaurů spinosaurů, společně s žábami, krokodýly, želvami a množstvím ryb. Musela to být pestrá společenstva plná rozmanitých dravců různých velikostí.
TIP: Nález velkého množství zubů potvrzuje, že spinosauři žili v řekách
Není tajemstvím, že plesiosauři inspirovali rekonstrukce vybájeného monstra ve skotském jezeře Loch Ness. Jedním z tradičních argumentů proti představě, že lochneska je přežívajícím plesiosaurem bylo i to, že plesiosauři byli mořskými živočichy. Teď se zdá, že někteří mohli žít ve sladké vodě. Přesto je ale přežívání plesiosaurů ve skotském jezeře po miliony let jen pouhou fantazií.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií