Objev amerických vědců slibuje rychlý a přesný test lymské boreliózy

Pro vědce a lékaře v oboru infekčních chorob přenášených členovci je již dlouho vysněnou metou úspěšná diagnostika a léčba záludného bakteriálního onemocnění lymské boreliózy, přenášené klíšťaty. Zásadní roli v tom hraje testování pacientů, které by umožnilo detekci této choroby v rané fázi, sledování průběhu léčby a odhalování případné reinfekce.

Odborníci z medicíny americké Tuftsovy univerzity objevili mechanismus, který by se mohl stát základem pro takové testy. Vystopovali specifické protilátky, které vytváří tělo hostitele, na něhož se přisálo klíště nakažené boreliózou, proti vlastním fosfolipidům. Tyto fosfolipidy přitom využívá původce boreliózy, spirochéta Borrelia burgdorferi, jako zásadní zdroj potravy. Zmíněné protilátky jsou takzvané autoprotilátky, čili protilátky, které nedopatřením míří na pacientovy tkáně či orgány a poškozují je.

Testování boreliózy

Podle vedoucího výzkumu Petera Gwynneho dnes sice existuje testování boreliózy, ale má svá omezení. „Tradiční testy boreliózy mohou u pacienta zůstat pozitivní dlouhé roky nebo i celý život,“ říká Gwynne. „Výsledkem je, že když někteří lidé mají symptomy, které připomínají dlouhodobou infekci boreliózy, lékaři si nemohou být jistí, zda jde o chronickou formu boreliózy, reinfekci boreliózy anebo jinou chorobu, kterou dotyčný dostal po vyléčení boreliózy.“

TIP: Nová léčba brání chronickým projevům obávané lymské boreliózy

Jak uvádějí badatelé, zmíněné autoprotilátky se u nemocných vyvíjejí velmi rychle. Původce boreliózy si totiž dotyčné látky, fosfolipidy, zabudovává do svého povrchu, což vede imunitní systém nakaženého ke tvorbě autoprotilátek. Když infekce pomine, autoprotilátky zase velmi rychle mizí, protože jsou pro tělo nebezpečné a mohou poškozovat vlastní tkáně. Z těchto důvodů jsou autoprotilátky proti fosfolipidům velmi vhodné k testování boreliózy.