Novoguinejské rajky: Beznozí ptáci z pozemského ráje

Rajkovití mají odpradávna velký kulturní význam pro původní obyvatelstvo Nové Guineje, ale západní svět se s nimi seznámil až v 16. století. Tehdy začalo být do Evropy přes množství obchodních zprostředkovatelů dováženo ocasní peří rajky velké (Paradisaea apoda).

Peří samců, kteří mají zejména v době námluv nápadně pestré a bohaté opeření, bylo populární u nejednoho královského dvora. Domorodí obyvatelé ovšem ulovené ptáky v rámci preparace zbavili nohou a křídel, která rovněž využívali pro vlastní zdobení. Toho si evropští mořeplavci, kteří ani neměli ponětí, odkud vlastně rajky pocházejí, nebyli vědomi.

TIP: Ptačí kouzla s vejci - Neobyčejná tajemství obyčejných vajec

Proto se kolem rajek rozvinuly mýty, jež je stavěly na úroveň bájných fénixů. Ptačí kůže zbavené křídel a často nohou inspirovaly teorii, že rajky nikdy nepřistávají a ve vzduchu jsou i bez křídel udržovány svým vzdušným opeřením. Vejce prý samička snáší samci na záda, kde se mu posléze vyklubou mláďata. Antonio Pigafetta, jeden z tehdejších mořeplavců, o rajkách napsal: „Lidé nám říkali, že tihle ptáci pocházejí z pozemského ráje. Oni sami je nazývají Boží ptáci.“ Tak vzniklo pojmenování rajky i jejich latinský název apoda, tedy beznozí.