Nová teorie: Klima dávného Marsu mohli zničit podzemní mikrobi

Mohl existovat život na dávném Marsu, který byl v minulosti podstatně vlhčí a teplejší než je dnes? Podle francouzských vědců určitě ano. Pod povrchem Marsu mohl prosperovat podivuhodný svět mikrobů. Právě tito podzemní obyvatelé rudé planety mohli být příčinou vlastního zániku a proměny Marsu na nehostinnou pustinu.

K takovému závěru dospěl s týmem kolegů Boris Sauterey z pařížské Sorbonny. Ve studii, kterou zveřejnil časopis Nature Astronomy, vědci použili modely klimatu a povrchu rudé planety, aby zhodnotili obyvatelnost podpovrchových vrstev přívětivého Marsu v době před čtyřmi miliardami let.

Život pod povrchem

Badatelé jsou přesvědčeni, že pod několika desítkami centimetrů substrátu mohly mít výtečné podmínky k životu mikroorganismy, které se živily vodíkem a produkovaly metan. Tyto mikroorganismy mohly prosperovat všude tam, kde nemrzlo. Uvedená vrstva marťanské horniny by byla více než dostatečná k tomu, aby je ochránila před ničivým kosmickým zářením.

Podpovrchový život mohl být podle francouzských vědců příčinou marsovské zkázy. Podle vědců totiž mikroorganismy mohly změnit původně hustou atmosféru plnou vodíku na dnešní velmi řídkou atmosféru tvořenou prakticky jen oxidem uhličitým. V takovém případě by došlo k dramatické proměně klimatu a z Marsu by se stala nehostinná zmrzlá koule, jak ho známe dnes.

TIP: Na Marsu mohl být dávný život. Kde ho ale nejlépe hledat?

Podle Sautereyho to vrhá poněkud špatné světlo na naše představy o životě ve vesmíru. Jednoduchý život může na vhodných exoplanetách vznikat relativně často a být poměrně běžným. Zároveň se ale podle něj ukazuje, že živé organismy mohou být snadno svou vlastní zhoubou. „Naše výsledky jsou poněkud ponuré, ale zároveň nám otevírají obzory ve výzkumu fungování biosfér různých planet,“ uvádí evoluční ekolog Boris Sauterey ve své studii.