Noční obloha v září: Pátrejte s námi po osmé planetě Sluneční soustavy

Pod zářijovou oblohou se můžete pustit do pátrání po osmé planetě naší soustavy. Její nalezení bude vyžadovat jistou dávku připravenosti a trpělivosti – ostatně stejně tomu bylo i v případě samotných objevitelů Neptunu. Vydejte se po stopách astronomů 19. století!
03.09.2018 - Jan Píšala a redakce 100+1


Pro obdivovatele hvězdné oblohy se v září snoubí příjemné s užitečným. Teploty při pozorování jsou ještě stále přijatelné, zatímco již opět panují dostatečně tmavé noci. O to víc při nich vynikne svit některých nápadných nebeských objektů. Pomineme-li Venuši, kterou spatříme pouze na začátku září na ještě světlém podvečerním nebi nízko nad jihozápadem, jde především o naoranžovělý Mars.

Po setmění svítí vysoko nad jižním obzorem v souhvězdí Kozoroha a díky jasnosti až −2,0 mag patří k dominantám zářijové oblohy. Zvečera mu sekunduje žlutobílý Jupiter v souhvězdí Vah a nažloutlý Saturn ve Střelci. Obě planety už ovšem spatříme poměrně nízko nad jihozápadem, a jejich pozorování tak silně poznamená neklid vzduchu v blízkosti horizontu.

Nejvzdálenější dvojice

Máte-li k dispozici dalekohled, můžete v objevování planetární říše pokračovat. Mezi hvězdami se totiž schovává i sedmá a osmá členka naší soustavy. Při jejich vyhledávání se však již neobejdete bez podrobnější hvězdné mapy nebo naváděné astronomické montáže. I v dalekohledu – zejména při malých zvětšeních – se totiž Uran s Neptunem jeví jako drobné „stálice“ šesté, respektive osmé hvězdné velikosti. S rostoucím zvětšením a průměrem objektivu lze ovšem rozlišit i jejich kotoučky. Ten Uranův, zbarvený do modrozelena, spatříte snáz, neboť jeho úhlový průměr dosahuje 3,7″. Neptunův kotouček je spíš namodralý a také má menší úhlový průměr – 2,4″. Druhá jmenovaná planeta navíc 7. září dospěje do opozice se Sluncem a rovněž se ocitne nejblíž Zemi v roce 2018. Bude nás od ní dělit 4 328,3 milionu kilometrů, tedy takřka přesně čtyři světelné hodiny. A kromě toho se bude na nebi nacházet v souhvězdí Vodnáře, nedaleko míst, kde se ji v roce 1846 podařilo objevit. 

Říká se, že štěstí přeje připraveným, a historie odhalení poslední členky Sluneční soustavy to jasně dokládá. Vždyť nebýt několika zaváhání, mohli Neptun jako první nalézt Angličané, a nikoliv francouzsko-německý tandem…

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. září6 h 7 min19 h 27 min
15. září6 h 27 min18 h 57 min
30. září6 h 49 min18 h 24 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Panny, 23. září ve 3:54 SELČ vstupuje Slunce do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost, začíná astronomický podzim.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt3. září23 h 42 min14 h 32 min
Nov9. září5 h 25 min19 h 28 min
První čtvrt17. září14 h 50 min23 h 36 min
Úplněk25. září19 h 15 min6 h 35 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný na začátku září zrána nízko nad východem
  • Venuše – viditelná na začátku září večer velminízko nad západem
  • Mars – viditelný v první půli noci
  • Jupiter – viditelný večer nízko nad jihozápadem
  • Saturn – viditelný večer nad jihozápadem
  • Uran – viditelný po celou noc
  • Neptun – viditelný po celou noc

Zajímavé úkazy v září 2018

  • 1. září – setkání Venuše a jasné hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na soumrakové obloze nízko nad jihozápadem (stálice se bude nacházet v úhlové vzdálenosti 1,3° severně od planety)
  • 3. září – těsné setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na ranním nebi nad východem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 0,3°)
  • 6. září – setkání Merkuru a jasného Regula ze souhvězdí Lva za rozbřesku nízko nad východem (stálice se bude nacházet v úhlové vzdálenosti 1° jižně od planety)
  • 7. záříNeptun v opozici se Sluncem
  • 13. a 14. září – setkání dorůstajícího Měsíce a Jupitera na podvečerní obloze nízko nad jihozápadem 
  • 17. září – těsné setkání Měsíce a Saturnu na večerním nebi nad jihozápadem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 1°)
  • 19. a 20. září – setkání Měsíce a Marsu na večerní obloze 
  • 30. září – těsné setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na ranním nebi (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 2°)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií
    archiv autora, NASA

Další články v sekci