Noční obloha v září: Pátrejte s námi po osmé planetě Sluneční soustavy

Pro obdivovatele hvězdné oblohy se v září snoubí příjemné s užitečným. Teploty při pozorování jsou ještě stále přijatelné, zatímco již opět panují dostatečně tmavé noci. O to víc při nich vynikne svit některých nápadných nebeských objektů. Pomineme-li Venuši, kterou spatříme pouze na začátku září na ještě světlém podvečerním nebi nízko nad jihozápadem, jde především o naoranžovělý Mars.

Po setmění svítí vysoko nad jižním obzorem v souhvězdí Kozoroha a díky jasnosti až −2,0 mag patří k dominantám zářijové oblohy. Zvečera mu sekunduje žlutobílý Jupiter v souhvězdí Vah a nažloutlý Saturn ve Střelci. Obě planety už ovšem spatříme poměrně nízko nad jihozápadem, a jejich pozorování tak silně poznamená neklid vzduchu v blízkosti horizontu.

Nejvzdálenější dvojice

Máte-li k dispozici dalekohled, můžete v objevování planetární říše pokračovat. Mezi hvězdami se totiž schovává i sedmá a osmá členka naší soustavy. Při jejich vyhledávání se však již neobejdete bez podrobnější hvězdné mapy nebo naváděné astronomické montáže. I v dalekohledu – zejména při malých zvětšeních – se totiž Uran s Neptunem jeví jako drobné „stálice“ šesté, respektive osmé hvězdné velikosti. S rostoucím zvětšením a průměrem objektivu lze ovšem rozlišit i jejich kotoučky. Ten Uranův, zbarvený do modrozelena, spatříte snáz, neboť jeho úhlový průměr dosahuje 3,7″. Neptunův kotouček je spíš namodralý a také má menší úhlový průměr – 2,4″. Druhá jmenovaná planeta navíc 7. září dospěje do opozice se Sluncem a rovněž se ocitne nejblíž Zemi v roce 2018. Bude nás od ní dělit 4 328,3 milionu kilometrů, tedy takřka přesně čtyři světelné hodiny. A kromě toho se bude na nebi nacházet v souhvězdí Vodnáře, nedaleko míst, kde se ji v roce 1846 podařilo objevit. 

Říká se, že štěstí přeje připraveným, a historie odhalení poslední členky Sluneční soustavy to jasně dokládá. Vždyť nebýt několika zaváhání, mohli Neptun jako první nalézt Angličané, a nikoliv francouzsko-německý tandem…

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Panny, 23. září ve 3:54 SELČ vstupuje Slunce do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost, začíná astronomický podzim.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – viditelný na začátku září zrána nízko nad východem
• Venuše – viditelná na začátku září večer velminízko nad západem
• Mars – viditelný v první půli noci
• Jupiter – viditelný večer nízko nad jihozápadem
• Saturn – viditelný večer nad jihozápadem
• Uran – viditelný po celou noc
• Neptun – viditelný po celou noc

Zajímavé úkazy v září 2018

• 1. září – setkání Venuše a jasné hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na soumrakové obloze nízko nad jihozápadem (stálice se bude nacházet v úhlové vzdálenosti 1,3° severně od planety)
• 3. září – těsné setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na ranním nebi nad východem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 0,3°)
• 6. září – setkání Merkuru a jasného Regula ze souhvězdí Lva za rozbřesku nízko nad východem (stálice se bude nacházet v úhlové vzdálenosti 1° jižně od planety)
• 7. září – Neptun v opozici se Sluncem
• 13. a 14. září – setkání dorůstajícího Měsíce a Jupitera na podvečerní obloze nízko nad jihozápadem 
• 17. září – těsné setkání Měsíce a Saturnu na večerním nebi nad jihozápadem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 1°)
• 19. a 20. září – setkání Měsíce a Marsu na večerní obloze 
• 30. září – těsné setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na ranním nebi (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 2°)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno