Noční obloha v květnu: Přicházející léto a meteorický roj Éta Akvarid

Květnová noční obloha se klene mezi jarem a létem. Pohlédneme-li na hvězdné nebe zvečera, spatříme typická jarní souhvězdí, třeba Raka, Lva či Pannu. Ve druhé půli noci na nás však již dýchnou prázdniny. Nad obzorem se totiž objeví Herkules a Hadonoš, ale i Lyra, Orel a Labuť, v nichž se nacházejí nápadné hvězdy Vega, Altair a Deneb – vrcholy Velkého letního trojúhelníku. 

Napříč nocí spatříme i několik jasných planet. U první z nich bychom však neměli otálet: Zapadá totiž již krátce po setmění. Nalezneme ji nízko nad západním horizontem v souhvězdí Býka a prozradí ji výrazné naoranžovělé zabarvení. Už tušíte? Samozřejmě se jedná o Mars! A dál už to půjde pěkně popořádku: Následuje totiž žlutobílý Jupiter okupující souhvězdí Panny, který na obloze setrvá takřka celou noc a zapadne až nad ránem. Nedlouho po půlnoci se pak na pomezí Hadonoše a Střelce objeví nad jihovýchodním obzorem i nažloutlý Saturn. K ránu potom uděláme mohutný skok zpět a z vnějších partií světa planet se přeneseme na jeho počátek – to když se za rozbřesku nad východní horizont vyhoupne zářivá Venuše.

Navíc noční oblohu na počátku května oživí i létavice z meteorického roje Éta Akvarid, jehož maximální aktivitu lze očekávat v ranních hodinách 5. května. Jak už název napovídá, jeho radiant (místo na obloze, odkud zdánlivě vylétají jednotlivé meteory) nalezneme v souhvězdí Vodnáře, jehož latinské pojmenování zní Aquarius. Pod tmavou oblohou bychom v ideálním případě mohli zahlédnout až desítku jasných meteorů za hodinu. Částečky tohoto roje přitom pocházejí z jádra slavné Halleyovy komety. 

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce je Slunce ve znamení Býka, 20. května ve 22:30 SELČ vstupuje Slunce do znamení Blíženců 

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná ráno nízko nad východem
• Mars – viditelný večer nízko nad západem
• Jupiter – viditelný po většinu noci kromě rána
• Saturn – viditelný po většinu noci kromě večera
• Uran – nepozorovatelný
• Neptun – nepozorovatelný

Úkazy na nebi

• 1. května – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze
• 5. května – maximum meteorického roje Éta Akvarid
• 5. května – setkání Marsu a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na večerním nebi nad severozápadem
• 7. a 8. května – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
• 13. května – setkání Měsíce a Saturnu na nočním nebi
• 18. května – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 26° od Slunce)
• 22. května – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nízko nad východem
• 27. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerním nebi nízko nad severozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno