Noční obloha v květnu: K vidění budou střípky Halleyovy komety i zatmění Měsíce

Hned první květnový den se vyplatí zacílit na ranní nebe: Po půl páté se totiž nad východním obzorem objeví Venuše s Jupiterem, přičemž je na obloze bude dělit úhlová vzdálenost jen 0,3° – a to jsme teprve v polovině planetárního výčtu. Přesunete-li zrak zhruba o 15° doprava, narazíte o něco výš nad horizontem na naoranžovělý Mars. A pokud stejný krok zopakujete ještě jednou, skončíte u nažloutlého Saturnu… Zmíněnou čtveřici, byť v méně symetrických rozestupech, budeme na ranním nebi vídat po celý květen. 

Za první planetou

Jednu oběžnici najdeme i na soumrakové obloze, přestože pouze na počátku měsíce. Půjde o Merkur a k vidění bude v blízkosti severozápadního obzoru. Zhruba půl hodiny po západu Slunce se nad ním bude nacházet v úhlové výšce okolo 12°, což však platí pouze pro úplný začátek května. Proluka mezi planetou a horizontem se totiž bude den ode dne zmenšovat, stejně jako jasnost Merkuru. Již v průběhu druhého květnového týdne tak přestane být pozorovatelný.

Do té doby se ovšem stihne potkat s druhým nápadným objektem májového podvečerního nebe, s dorůstajícím Měsícem. Ke konjunkci jeho velmi úzkého srpku (pouhé dva dny po novu) s Merkurem dojde 2. května, přičemž našeho souputníka spatříte nalevo od planety, v úhlové vzdálenosti zhruba 2°. S ohledem na opravdu nicotný průměr Sluncem osvětlené části Měsíce však nebude na škodu, pokud si vypomůžete například triedrem.

S ním navíc získáte šanci spatřit otevřenou hvězdokupu Plejády ze souhvězdí Býka. Za normálních okolností velmi nápadné uskupení stálic se bude nacházet na protější straně, tedy napravo od Merkuru, v takřka identické úhlové vzdálenosti jako protilehlý měsíční srpek. Světlá obloha však udělá své, a tak i v dalekohledu zůstane z Plejád viditelných pouze pár nejjasnějších hvězd… 

Jarní rojení

Počátek května se ponese rovněž ve znamení zvýšeného výskytu meteorů, neboť bude sílit aktivita meteorického roje Éta Akvarid. Jejich pozorování však vyžaduje co nejtmavší oblohu, proto je nezbytné počkat, až se dostatečně setmí. Jelikož ovšem bude na nebi zářit i měsíční srpek spějící k úplňku, bude o pořádnou tmu čím dál tím větší nouze. 

Během maxima činnosti Éta Akvarid, v noci z 5. na 6. května, zapadne Měsíc až kolem čtvrt na dvě ráno. Radiant roje v souhvězdí Vodnáře se nad východním obzorem nicméně objeví o více než hodinu později. Právě druhá polovina noci se tak ke sledování Éta Akvarid hodí nejlépe: Ideální výhled se naskytne pár hodin před svítáním, kdy už se bude radiant nacházet výš nad horizontem a současně se přiblíží vrchol aktivity roje, předpovězený na pozdní ranní hodiny 6. května. Tehdy bychom mohli spatřit i několik desítek meteorů za hodinu.

Ve staletém prachu

Éta Akvaridy jsou spjaty se slavnou Halleyovou kometou. I když „spjaty“ není úplně správné slovo, neboť jde o drobné prachové částečky, jež se od ledového jádra vlasatice definitivně oddělily a nyní volně plují meziplanetárním prostorem – ovšem nikoliv zcela náhodně, nýbrž rozptýleny podél její oběžné dráhy. Při pohledu z velké dálky by se dalo říct, že se zmíněný materiál jeví jako nesourodý, značně protažený a velmi řídký oblak kometárního prachu.

Země se do něj každoročně noří mezi 19. dubnem až 28. květnem, přičemž jeho „nejhustší“ částí prolétá kolem 6. května. Mimochodem, z aktuální polohy oblaku ve Sluneční soustavě lze vyčíst, že se jedná o částice, jež se z Halleyovy komety uvolnily před několika staletími, jelikož její současná oběžná dráha v blízkosti trajektorie naší planety neprochází. 

Poslední vzplanutí

A jak se z chladného prachového zrnka, tedy nicotného meteoroidu, stane nebeský úkaz zvaný meteor? Jednoduše, a hlavně rychle: Stačí, aby vletělo do zemské atmosféry – v tomto případě výslednou rychlostí 66 km/s – a zajímavý světelný jev je na světě, přesněji řečeno na obloze. 

Díky tření o plynný obal Země se zrníčko bleskově zahřeje a s ním i molekuly plynů podél jeho dráhy, a to dokonce natolik, že se ionizují a začnou samy zářit. Nepozorujeme tedy přímo zrnko, nýbrž svítící atmosféru v jeho nejtěsnějším okolí. Vše nicméně trvá jen krátce, neboť se prachová částečka v důsledku vysoké teploty záhy vypaří. Typický meteor má tudíž podobu světlé čáry, která během zlomků až jednotek sekund protne část oblohy a stejně rychle i zmizí. 

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Býka, 21. května ve 3:23 SELČ vstupuje Slunce do znamení Blíženců.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – viditelný na počátku května večer nízko nad severozápadem
• Venuše – viditelná ráno nízko nad východem
• Mars – viditelný ráno nízko nad východem
• Jupiter – viditelný ráno nízko nad východem
• Saturn – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem
• Uran – nepozorovatelný
• Neptun – nepozorovatelný

Zajímavé úkazy v květnu 2022

• 1. května – setkání Venuše a Jupitera na ranní obloze velmi nízko nad východem, v úhlové vzdálenosti cca 0,3°; nedaleko pozorovatelný i Mars se Saturnem
• 2. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Merkuru na soumrakovém nebi nízko nad severozápadem, v úhlové vzdálenosti cca 2°; napravo dalekohledem viditelné Plejády z Býka
• 5. května – v noci nastává maximum meteorického roje Éta Akvarid
• 6. května – měsíční srpek poblíž Polluxe z Blíženců v první polovině noci
• 7. května – setkání Saturnu a planetky Vesta na ranní obloze nad jihovýchodem, v úhlové vzdálenosti cca 0,7°; planetka pozorovatelná pouze v dalekohledu
• 9. května – dorůstající Měsíc poblíž Regula ze Lva na nočním nebi
• 13. května – Měsíc poblíž Spicy z Panny na noční obloze
• 16. května – úplné zatmění Měsíce, z ČR ovšem viditelné jen jako částečné: začátek částečného zatmění ve 4:27 SELČ, konec úkazu se západem zčásti zatmělého Měsíce za obzor cca v 5:15 
• 16. května – téměř úplňkový Měsíc poblíž Antara ze Štíra na nočním nebi
• 22. května – setkání Měsíce a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem, v úhlové vzdálenosti cca 6°
• 25. května – seskupení úzkého měsíčního srpku, Jupitera a Marsu na ranním nebi nízko nad východem, na ploše o průměru cca 4°; nedaleko pozorovatelná i Venuše a Saturn
• 27. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze těsně nad východem, v úhlové vzdálenosti cca 1°
• 29. května – setkání Jupitera a Marsu na ranním nebi nízko nad východem, v úhlové vzdálenosti cca 0,6°; nedaleko pozorovatelná i Venuše a Saturn

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno