Noční obloha v červenci: Kdy se Měsíc ocitne v područí zemského stínu?

Kde začít s popisem dění na prázdninové noční obloze? Třeba u nejnápadnějšího objektu, který na ní můžeme zahlédnout, tedy u Měsíce. Na našeho kosmického souseda se upře značná pozornost zejména v první polovině prázdnin. V noci z 16. na 17. července se totiž odehraje částečné zatmění Měsíce a jen o čtyři dny později, 20. července, oslavíme 50. výročí přistání prvních pozemšťanů na jeho povrchu, v oblasti Moře klidu. 

Načasování je přitom dokonalé: Úzký srpek dorůstajícího Měsíce se na podvečerním nebi začne objevovat se začátkem prázdnin, přičemž 12.–14. července se na obloze ocitne v blízkosti jasné stálice Antares ze souhvězdí Štíra a následně i nápadného, žlutobílého Jupitera v sousedním Hadonoši. Jen o pár dní později jej pak nalezneme ve Střelci nedaleko další výrazné oběžnice – nažloutlého Saturnu. 

Čekání na planety

Jupiter se Saturnem budou zdobit noční nebe po celé léto, vždy je však spatříme pouze nízko nad obzorem. Pozorovatelé s dalekohledy tudíž musejí počítat s nepříznivým vlivem přízemních vrstev atmosféry a číhat na okamžik, kdy se vzduch uklidní a na kotoučcích planet vytanou jemné detaily. Saturn se navíc 9. července ocitne v opozici se Sluncem a současně bude v letošním kalendářním roce nejblíž Zemi.

Jde však pouze o hru s čísly a Saturnův kotouček vám bude v dalekohledu připadat stejně velký o 14 dnů dřív i o měsíc později. Budete-li mít po ruce přístroj alespoň s 30násobným zvětšením, určitě si planetu prohlédněte. S jistotou spatříte její největší měsíc Titan – jasný naoranžovělý bod v blízkosti mateřského tělesa – a rozpoznáte rovněž slavný prstenec. Sousední Jupiter zas nabídne až čtyři své největší průvodce a dvojici tmavých atmosférických pásů, protínajících světlý kotouček. Tím ovšem výčet jasných planet bohužel končí. Z těch tzv. terestrických neboli Zemi podobných nebude v červenci viditelná ani jedna. 

Ve stínu Země

Vraťme se však do první poloviny července k úplňkovému Měsíci. Jak bude probíhat zmíněné částečné zatmění? Vše vypukne již zvečera 16. července, asi hodinu po východu našeho souputníka nad jihovýchodní obzor – na nebi se v té době bude nacházet v souhvězdí Střelce. Zaměřte se na levý horní okraj měsíčního kotouče, protože právě tam se ve 22:02 SELČ objeví plný zemský stín a posléze nemilosrdně pohltí celou horní polovinu Měsíce. 

Ta z oblohy zcela nezmizí, její kontury zůstanou snadno rozpoznatelné. Rozhodně však získá pozoruhodné zabarvení, jež bude mimo jiné záviset na aktuálním stavu a průzračnosti atmosféry: Dočkat se můžeme pestré palety odstínů od oranžové až po hnědou. Ve 23:31 SELČ nastane střed zatmění, během nějž plný zemský stín zakryje téměř 7/10 průměru měsíčního disku; od daného okamžiku pak bude z Měsíce ustupovat, směrem k jeho pravému hornímu okraji. Na konec úkazu si musíme počkat až do druhého dne, 17. července – naštěstí jen do 1:00 SELČ, kdy měsíční kotouč opustí poslední zbytky plného zemského stínu. 

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Raka, 23. července ve 4:51 SELČ vstupuje Slunce do znamení Lva.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – nepozorovatelná
• Mars – nepozorovatelný
• Jupiter – viditelný po celou noc kromě rána
• Saturn – viditelný celou noc
• Uran – viditelný ve druhé polovině noci
• Neptun – viditelný ve druhé polovině noci

Zajímavé úkazy v červenci

• 4. července – Země nejdál od Slunce v roce 2019 (152,1 milionu kilometrů)
• 5. a 6. července – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na večerní obloze nízko nad západem
• 9. července – Saturn v opozici se Sluncem
• 12. a 13. července – seskupení Měsíce, Jupitera a jasné stálice Antares ze souhvězdí Štíra na nočním nebi
• 15. a 16. července – setkání Měsíce a Saturnu na noční obloze 
• 16. července – Měsíc v úplňku, částečné zatmění pozorovatelné na večerním nebi nad jihovýchodem (začátek úkazu ve 22:02 SELČ, střed ve 23:31, konec 17. července v 1:00)
• 28. července – setkání úzkého měsíčního srpku a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na ranní obloze nad jihovýchodem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 1,5°)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno