Neolitičtí Britové zdobili pohřební mohyly vzácnými křišťály

Archeologové již dříve nacházeli křišťál, tedy poměrně vzácnou, lesklou, průsvitnou a někdy až průhlednou drahokamovou odrůdu křemene, na prehistorických nalezištích ve Velké Británii. Až doposud ale nebylo jasné, k čemu tehdy lidé křišťál používali. Alespoň částečnou odpověď přinesl nedávný výzkum.

Tým archeologů Manchesterské univerzity a dalších odborníků, který vedl Nick Overton, pracuje na vykopávkách na Dorstone Hill v hrabství Herefordshire, nedaleko dolmenu „Artušův kámen“. V období neolitu, asi před šesti tisíci lety, se zde nacházel komplex dřevěných budov a pohřební mohyly. V té době na území dnešní Velké Británie dorazilo zemědělství a s ním spojený životní styl.

Křišťál v mohyle

Badatelé na Dorstone Hill objevili celou řadu artefaktů, včetně keramiky, kamenných nástrojů a zbytků ohořelých kostí z pohřbů. Mezi nálezy je i křišťál, který je odštípnutý podobně jako pazourek, ale na rozdíl od pazourku nebyl použit k výrobě nástrojů či zbraní. Kusy křišťálu byly v tomto případě záměrně uloženy přímo v pohřebních mohylách, možná až 300 let. 

Některé z křišťálů z naleziště Dorstone Hill (foto: Cambridge University Press, CC BY-NC-SA 4.0)

Na území Velké Británie je ale jen velmi málo míst, kde tehdejší lidé mohli získat takto velké kusy křišťálu. Nejbližšími jsou národní park Snowdonia v severním Walesu a výběžek Saint David's Head na pobřeží jihozápadního Walesu. To znamená, že lidé z Dorstone Hill museli získávat křišťál z poměrně značné vzdálenosti. 

TIP: Dolmen „Artušův kámen“ ze západní Anglie je starší než Stonehenge

„Bylo velmi vzrušující nalézt křišťál. Takové objevy jsou velmi vzácné. V neolitu, když lidé ještě neznali sklo, musel takový materiál působit jako zjevení. Velmi mě zajímá, odkud přesně křišťál z Dorstone Hill pochází a jak s ním tehdejší lidé zacházeli,“ líčí Nick Overton z Manchesterské univerzity. Archeologové se domnívají, že křišťál byl významný pro místní identitu tehdejších lidí, jejich tradice a propojení s lidmi na dalších místech neolitické Velké Británie. Mohl také fungovat jako spojení mezi živými a mrtvými.