Největší záhady vesmíru: Je možné cestovat časem? (4)

O možnostech narušit kontinuitu času a jeho neúprosné plynutí směrem z minulosti do budoucnosti přemýšleli lidé již dávno, nicméně první náznaky ryze vědeckých úvah se objevily až na počátku 20. století. Ukázalo se totiž, že rovnice obecné relativity a kvantové mechaniky vykazují jistou formu časové symetrie – tedy že co se týče jejich smysluplnosti, nezáleží na směru plynutí času. 

Další díly seriálu:

• Co bylo před velkým třeskem
• Jak se zformovala struktura vesmíru
• Z čeho se skládá vesmír

Toho se pochopitelně chytili mnozí vědci, kteří zkoušeli najít způsoby řešení rovnic umožňující reálné cestování časem. Ohlášené objevy však vykazovaly zásadní problém: jednalo se sice o konzistentní rovnice, nicméně s prvky, které principiálně vylučovaly sestrojení takového stroje – válce či struny nekonečné délky, nekonečné energie apod. Navíc se zdá, že přírodní zákony fungování stroje času vylučují, neboť kdykoliv se jakýkoliv stroj pokusíme využít k cestování časem, dojde podle nich k jeho zničení. Rovněž se ukazují určité náznaky, že problém budou představovat samotné zákony mikrosvěta. Je možné, že se vesmír tímto způsobem brání snahám o narušení časové kontinuity a kauzality. 

Kdy najdeme řešení?

Všechny současné výsledky naznačují, že přírodní zákony obrácení toku času v podstatě nijak nebrání, ale také vše nasvědčuje, že to platí pouze na úrovni mikrosvěta, světa elementárních částic. Možná se však dočkáme překvapení v okamžiku, kdy lépe pochopíme zákony kvantové gravitace. V každém případě, i kdybychom dokázali stroj času principiálně sestrojit, vyžadovalo by to obrovské množství energie. Tak obrovské, že by to možná odpovídalo i celkové energii vesmíru – a strojem času by tedy byl sám vesmír. Na druhou stranu třeba po objevení zákonů kvantové gravitace a díky lepšímu porozumění nejmenším škálám kosmu zjistíme, že jsou naše naděje zcela marné.