Největší kosmické úlety (2): Podivný arabský „vědecký experiment“

V červnu 1985 se na palubě raketoplánu Discovery vydal v rámci mise STS-51-G do vesmíru první zástupce Arabů. Saúdský princ Sultán bin Salmán zastával funkci specialisty na užitečné zatížení, a jeho cesta do kabiny raketoplánu tak byla poměrně krátká. Do posádky ho jmenovali v březnu 1985, o měsíc později zahájil výcvik a už 17. června se vydal za brány atmosféry nejen coby první Arab, nýbrž také jako první příslušník královské rodiny.

V rámci letu se kromě vypuštění komunikačního satelitu Arabsat-B, mexické družice Morelos I a soukromého satelitu Telstar-3D odehrálo i několik desítek experimentů. Jeden z nich byl označen zkratkou LCO, jež skrývala nenápadný název Lunar Crescent Observation, tedy „pozorování Měsíce v první čtvrti“. LCO se vysvětloval jako „aktivita, během níž se Sultán bin Salmán pokusí prostým okem pozorovat z oken orbiteru Měsíc v první čtvrti bezprostředně po novoluní v okamžiku, kdy bude viditelný blízko západního horizontu po západu Slunce 17. nebo 18. června“.

Vůbec žádná věda

Skutečný cíl „experimentu“ ovšem neměl s vědou nic společného. V době pobytu raketoplánu na oběžné dráze se totiž odehrával muslimský svatý měsíc ramadán. A ten končí v okamžiku, kdy lze poprvé pozorovat srpek Měsíce poté, co prošel fází novoluní. Pod pláštíkem LCO měl tedy bin Salmán jednoduše provést náboženský úkon.

Zbytek posádky zprvu o skutečném pozadí akce nic netušil. Když velitel Daniel Brandenstein zjistil, která bije, začal mít obavy, že princ využije příležitost a bude z orbity pronášet náboženské výzvy souvěrcům – tedy že palubu Discovery promění v nejvýš položený minaret v historii. Proto se s bin Salmánem dohodl na přesném znění toho, co v daný okamžik pronese. Tím však záležitost neskončila.

V průběhu mise směrovalo tiskové oddělení NASA k letovému řediteli podivnou žádost – týkala se oblečení během konference z paluby raketoplánu. Posádka byla vyzvána, aby pro danou příležitost zvolila místo obvyklých šortek dlouhé kalhoty. Důvod byl nasnadě: Oddělení pro styk s veřejností děsila představa protestů arabského světa poté, co se bude princ vznášet v záběru vedle holých nohou astronautky Shannon Lucidové. Požadavek se naštěstí podařilo zahrát do autu, ovšem po ukončení mise přišla další potíž, týkající se opět jediné ženy v posádce STS-51-G.

Honorární muž

Celý tým astronautů měl odjet do Saúdské Arábie, kde by se mimo jiné uskutečnila audience u krále Fahda. Shannon Lucidové se však cesta nezamlouvala, tamní zacházení s ženami ji odpuzovalo. Navíc podle muslimských pravidel musel každou ženu doprovázet manžel či rodinný příslušník, ovšem její muž nemohl v danou dobu cestu podniknout. Muslimští klerikové našli řešení: Shannon může být jmenována honorární dcerou Dana Brandensteina či honorární sestrou dalšího člena posádky Johna Fabiana. Největší urážku ovšem pro feministku Lucidovou znamenala třetí možnost: Mohli by ji prohlásit za… honorárního muže!

Není divu, že astronautka definitivně odmítla. Když tedy do žhavé výhně letiště v Džiddě vystoupili z Boeingu 747 členové posádky STS-51-G, Shannon mezi nimi nebyla – což krále velmi zklamalo. Svou nevoli vzápětí vyjádřil po telefonu prezidentovi Ronaldu Reaganovi, který jej vyslechl, sám zvedl jiný telefon – a Lucidová přiletěla hned následující linkou. Částečně však dosáhla svého, protože se na rozdíl od ostatních zdržela pouze necelý den, aby potřásla Fahdovi rukou, a okamžitě se vrátila domů. Střet kosmonautiky a náboženství se prostě občas neobejde bez pocitů nepřátelství…