Nejstarší lidské stavby Nového světa jsou starší než egyptské pyramidy

V americkém Baton Rouge, hlavním městě Louisiany, se rozkládá malebný historický kampus Louisianské státní univerzity. Tvoří ho přes 250 budov ve stylu italské renesance, vystavěných na březích řeky Mississippi. V severozápadní části kampusu se nacházejí na první pohled sice nenápadné, ale mnohem starší stavby – dvě zatravněné mohyly (LSU Campus Mounds).

Jde o travnaté pahorky, které se decentně vypínají do výšky asi šesti metrů. Mohyly v kampusu náležejí k více než 800 mohylám v Louisianě, které zde vybudovali původní obyvatelé. Jak je v podobných případech obvyklé, pokud se podobné objekty nachází přímo v areálu univerzit, bývají pod drobnohledem „domácích“ odborníků.

Starší než egyptské pyramidy

Výzkumný tým, který vedl geolog Brooks Ellwood, detailně prozkoumal stáří obou mohyl. Odborníci tušili, že mohyly jsou staré, jejich přesné stáří ale doposud neznali. Odhady se obvykle pohybovaly okolo pěti tisíc let. Vědci odebrali z mohyl půdní sondy, analyzovali složení půdy, a také určovali její stáří.

Výsledky, publikované v časopisu American Journal of Science, potvrdily dřívější teze, že mohyly jsou různě staré. Mladší severní Mohyla A vznikla přibližně před 7 500 lety. Jižní Mohyla B byla podle vědců vybudována asi před 11 tisíci lety.

Nejstarší egyptská pyramida – Džoserova pyramida neboli Stupňovitá pyramida v Sakkáře, přitom vznikla před „pouhými“ 4 600 lety. Obě Mohyly v kampusu jsou tedy podstatně starší a představují nejstarší známé lidmi vybudované stavby na amerických kontinentech.

TIP: Archeologové objevili dávno ztracené velké indiánské město

Výzkum také odhalil, jak se louisianské Mohyly vyvíjely v průběhu času. Jako první vznikla Mohyla B, pravděpodobně z místního materiálu. Během následujících tisíců let ji lidé postupně doplňovali jílem a spalovali na ní rostliny a zvířata, zřejmě z rituálních důvodů. Asi před 8 200 lety byla Mohyla B z neznámých důvodů opuštěna. Trvalo dalších 700 let, než byla postavena Mohyla A, zhruba devět metrů od původní mohyly. Asi před šesti tisíci lety byly obě mohyly upraveny tak, aby směřovaly k Arkturu, nejjasnější hvězdě souhvězdí Pastýře.