Nejkrásnější společenství hvězd: Za tajemstvím rozzářených hvězdokup
Plejády v souhvězdí Býka
Otevřená hvězdokupa s katalogovým označením M45 zaujímá prostor o průměru 20 světelných let (ly), od Země ji dělí 380 ly. V závislosti na pozorovacích podmínkách v ní můžeme pouhýma očima rozeznat šest až deset hvězd, ovšem ve skutečnosti jich zahrnuje víc než tisíc. Světlo nejjasnějších z nich se pak odráží na modrých reflexních prachových mlhovinách. Nedávno se v Plejádách podařilo objevit několik hnědých trpaslíků, tedy „nedorostlých“ hvězd. Jelikož se jedná o otevřenou hvězdokupu, vědci odhadují, že se zhruba za 250 milionů let zcela rozplyne a jednotlivé stálice budou osamoceně kroužit kolem centra Galaxie. (foto: Wikimedia Commons, Filip Lolić, CC BY 3.0)
Divoká kachna ve Štítu
Většina hvězd podobných Slunci se zrodila v otevřených hvězdokupách, jež obsahují podstatně mladší stálice než hvězdokupy kulové. Hvězdný ostrov M11 – někdy též označovaný jako Divoká kachna – patří k nejbohatším a nejkompaktnějším otevřeným hvězdokupám. Podle odborníků vznikl asi před 250 miliony let a zahrnuje nejméně 2 900 stálic, mimo jiné i větší počet žlutých a červených obrů. Hvězdokupu M11 objevil v roce 1681 německý astronom Gottfried Kirch. Od Země ji dělí přibližně 6 000 ly, na obloze se nachází v souhvězdí Štítu a lze ji spatřit i pouhým triedrem. (foto: Alamy Stock Photo)
Mladí sousedé z NGC 411
Zatímco kulové hvězdokupy dosahují stáří kolem 10 miliard roků, otevřená hvězdokupa NGC 411 v sousední galaxii Malý Magellanův oblak je minimálně desetkrát mladší. Všechny její stálice se zformovaly přibližně ve stejné době z jednoho plynného oblaku, nemají však identickou hmotnost, proto se každá vyvíjí jinak rychle. Na snímku z Hubbleova teleskopu tudíž vidíme hvězdy různých barev a jasností. Astronomové pak tímto způsobem dokážou o jednotlivých stálicích odvodit mnoho informací o jejich hmotnosti, teplotě a vývoji – například modré hvězdy jsou teplejší než červené. (foto: NASA, ESA, CC BY 4.0)
Nádhera v souhvězdí Pegasa
V souhvězdí Pegasa se nachází nádherná kulová hvězdokupa M15, jež se stala domovem více než 100 tisíc stálic. Podle vědců vznikla před 12 miliardami let, jde tedy o jeden z nejstarších objektů svého druhu v naší Galaxii. Mimořádně horké modré hvězdy a zlatavě zbarvené „chladné“ stálice se doslova hemží na snímku z Hubbleova teleskopu, který zachycuje nejvíc zahuštěný střed hvězdokupy. Někteří astronomové se domnívají, že se tam může ukrývat velmi vzácná černá díra střední hmotnosti. M15 měří v průměru 110 ly a od Země ji dělí 35 000 ly. (foto: NASA, ESA, CC BY 4.0)
NGC 6362 na Oltáři
Kulová hvězdokupa NGC 6362 se nachází na jižní obloze v souhvězdí Oltáře, 25 000 ly od Země. Většina stálic v objektech tohoto typu vznikla přibližně ve stejnou dobu, tudíž jsou téměř stejně staré. Mnoho hvězd v NGC 6362 patří mezi červené obry, ale spatříme tam i značný počet tzv. modrých opozdilců, tedy stálic, jež vypadají mladší, než ve skutečnosti jsou. Modré hvězdy jsou horké a velmi rychle spotřebovávají palivo ve svém nitru. NGC 6362 se v současnosti přibližuje k Zemi rychlostí 13 km/s. Podobných seskupení známe v naší Galaxii víc než 150. (foto: ESA, NASA, CC BY 4.0)
M13: Adresát poselství Země
Kulová hvězdokupa M13 se nachází v souhvězdí Herkula, 25 100 ly od Země. Jeden z nejjasnějších objektů svého druhu na severní obloze objevil v roce 1716 anglický astronom Edmund Halley. M13 obsahuje přibližně 300 tisíc hvězd a v průměru měří 150 ly. Směrem k jejímu jádru se může v krychli o hraně 3 ly nacházet až 100 stálic. Pro srovnání: Nejbližší hvězdu po Slunci od nás dělí víc než 4 ly. V roce 1974 vyslal radioteleskop v Arecibu ke kulové hvězdokupě M13 poselství mimozemským civilizacím. (foto: ESA, NASA, CC BY 4.0)
-
Zdroj textu
