Navzdory suchu: Riziko megazáplav v Kalifornii se zdvojnásobilo

V prosinci 1861 a lednu 1862 v Oregonu a okolních státech celé týdny nepřetržitě pršelo a sněžilo. Pak přišla Velká záplava, která spláchla Oregon, Nevadu a další státy, v čele s Kalifornií, kde zahynuly asi čtyři tisíce lidí (zhruba 1 % tehdejší populace). Šlo o nejničivější potopu známé historie v této části Spojených států. Škody způsobené vodou se vyšplhaly na 100 milionů tehdejších dolarů, což odpovídá dnešním zhruba 3 miliardám dolarů.

Daniel Swain z Kalifornské univerzity v Los Angeles a jeho spolupracovníci varují, že se podobná apokalyptická záplava může zopakovat. Dnešní Kalifornii sice sužují hlavně devastující sucha, ale globální oteplování a změny klimatu zdvojnásobilo riziko, že se zopakují klimatické podmínky, které umožnily Velkou záplavu v roce 1862. Vyplývá to ze studie, kterou nedávno uveřejnil časopis Science Advances.

Ještě horší megazáplavy

Pokud by k takové megazáplavě opravdu došlo, znamenalo by to podle vědců až 10 milionů uprchlíků, vyřazení kritických komunikací na celé měsíce, zatopení významných populačních center a astronomické škody kolem bilionu dolarů (asi 25 bilionů Kč). S postupujícím oteplováním se navíc riziko megazáplav v Kalifornii bude nadále zvyšovat.

Ulice Sacramenta během Velké záplavy v roce 1862. (foto: Sacramento Public Library, CC0)

Swain se domnívá, že případné megazáplavy by byly ještě rozsáhlejší než v roce 1862. „Mohly by být větší v prakticky všech možných ohledech. Může napršet celkově více vody, může pršet intenzivněji a také může vát silnější vítr,“ upřesňuje Swain.

TIP: Extrémní Kalifornie: Trýznivá sucha střídají devastující záplavy

Spojitost s globálním oteplováním podle badatelů spočívá v tom, že narůstající teploty umožňují atmosféře pojmout více a více vláhy. Žíznivá atmosféra může přivodit extrémní sucha nebo naopak uvolnění ohromného množství vody v krátké době, což téměř jistě povede k megazáplavám.