Nález ztracených senzorů odhalil největší známou podmořskou lavinu

Na dně oceánů se děje spousta zajímavých věcí. Mimo jiné se tam objevují turbiditní proudy – tedy jakési „podmořské laviny“. Jde o jevy, při nichž se dávají do pohybu sedimenty mořského dna a proudí svahem směrem dolů. Bývají spouštěné zemětřeseními nebo sesuvy a mohou být překvapivě rychlé, až kolem 500 km/h.

Peter Talling z britské Durhamské univerzity vedl výzkumnou skupinu, která studovala veliký podmořský kaňon Kongo. Nachází se u pobřeží západní Afriky, kde jej vytváří řeka Kongo, ústící do Atlantického oceánu na severu Angoly. Vědci zde v létě 2019 umístili speciální senzory, které měří rychlost a směr proudění hlubokomořských turbiditních proudů.

Dramatická záchrana senzorů

V polovině ledna 2020 se v kaňonu Kongo spustila mohutná podmořská lavina, která se valila rychlostí až 8 metrů za sekundu. Při této události došlo k uvolnění 11 senzorů, které následně odpluly do Atlanského oceánu, i s cennými daty. Vědci se pustili do napínavé záchranné akce, i když šance na objevení uvolněných senzorů byly jen mizivé. Vše navíc probíhalo velmi improvizovaně, kvůli pandemickým opatřením.

TIP: Pozůstatky katastrofy: Vědci objevili ohromný podmořský sesuv u Austrálie

Díky ohromnému úsilí se vědcům nakonec podařilo objevit celkem 9 z 11 ztracených senzorů. A stálo to za to. Z dat těchto senzorů badatelé odhalili nejdelší známou podmořskou lavinu.

Při turbiditních proudech se dávají do pohybu sedimenty mořského dna a proudí svahem směrem dolů. Obvykle bývají spouštěné zemětřeseními nebo sesuvy. (ilustrace: NOAA, CC0)

Turbiditní proud bahna a písku ze 14. ledna 2020 urazil více než 1 100 kilometrů po mořském dně, od ústí řeky Kongo do vzdáleného oceánu. Během dvou dní se dostal do hloubky přes 4 500 metrů. Ke značné síle tohoto proudu přispěly zejména mohutné záplavy na řece Kongo na koci prosince 2019 a nezvykle silné přílivy.